Délka zkušební doby

Zkušební doba, pokud je sjednána, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. U vedoucích pracovníků je možné sjednat zkušební dobu až na 6 měsíců. Zkušební dobu lze uplatnit nejen u nově vzniklého pracovního poměru, ale i v souvislosti s povýšením zaměstnance na vedoucí pracovní místo.

Kdy lze zkušební dobu sjednat

Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

Prodloužení zkušební doby

Nově dochází k prodlužování zkušební doby z důvodu celodenních překážek v práci a to jak z důvodů na straně zaměstnance (dočasná pracovní neschopnost, celodenní lékařská prohlídka, účast na pohřbu, svatba nebo narození dítěte atd.) tak i z důvodů na straně zaměstnavatele (přerušení prací kvůli nepřízni počasí apod.).
Zkušební doba se prodlužuje také o celé dny čerpané dovolené.

Zkušební dobu nelze prodlužovat dodatečně

Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. Např. v případě, že byla v pracovní smlouvě sjednána v délce dvou měsíců, nelze ji po nástupu zaměstnance prodloužit do maxima – o třetí měsíc.
Zkušební dobu je ale možné dodatkem ke smlouvě kdykoliv zkrátit.

Vymezení zkušební doby konkrétním datem

Pro smlouvy uzavřené po 1.1.2012 platí, že zkušební doba začíná bežet prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané zkušební doby. Lze doporučit sjednávat zkušební dobu konkrétním datem – tedy např. od 5.ledna 2012 do 4.dubna 2012 nebo 1.3.2012 – 31.5.2012.

Zkušební doba nesmí být sjednána delší než polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru a musí být sjednána písemně.

Co je Úřad práce?

Úřady práce (ÚP) jsou správní úřady, jejichž obvody jsou shodné s bývalými územními obvody okresů. Místní příslušnost k úřadu práce se pak řídí místem Vašeho současného bydliště. Informace o možnostech zaměstnání a volných pracovních místech však můžete získat u kteréhokoli úřadu práce. Jeho služby jsou přitom bezplatné.

Komu Úřad práce pomáhá a jak?

Úřad práce poskytuje všem občanům ČR informační a poradenské služby v oblasti pracovních příležitostí. To zahrnuje informace o volných pracovních místech v České republice a zemích EU, o možnostech dalšího vzdělávání, poradenské služby pro volbu povolání, volbu rekvalifikace atd.

Zájemcům o zaměstnání, které vede ÚP ve své evidenci, poskytuje navíc služby spojené se zprostředkováním vhodného zaměstnání a může zabezpečit jejich rekvalifikaci. Osobám, které získaly status uchazeče o zaměstnání, také za jistých podmínek vyměřuje podporu v nezaměstnanosti.

Dále může pracovní úřad poskytnout příspěvek na vytvoření a provoz chráněného pracovního místa (pro výkon samostatné výdělečné činnosti zdravotně postižených osob) nebo poskytnout příspěvek při zahájení samostatné výdělečné činnosti a překlenovací příspěvek k částečné úhradě nákladů.

Jaký je rozdíl mezi zájemcem a uchazečem o zaměstnání?

Zájemcem o zaměstnání se stanete, pokud požádáte ÚP o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. Učinit tak můžete osobně nebo písemnou žádostí ke kterémukoliv úřadu práce v České republice.

Uchazečem o zaměstnání budete, pokud požádáte ÚP o zprostředkování vhodného zaměstnání. Musíte tak učinit osobně, a to jen na tom úřadě práce, v jehož správním obvodu máte hlášený trvalý pobyt. Pokud pak splňujete zákonem stanovené podmínky, budete zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání. V případě závažných důvodů můžete „svůj“ úřad práce požádat o zprostředkování zaměstnání u jiného ÚP, v jehož správním obvodu se skutečně zdržujete. Závažným důvodem může být např. místo zaměstnání druhého z manželů, povinná školní docházka dítěte atd.

Podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání

Do evidence nemůžete být zařazeni, pokud jste:

• v pracovněprávním vztahu (tj. pracovní poměr, vztah na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce) nebo ve služebním poměru, s výjimkou tzv. nekolidujícího zaměstnání. To je takové zaměstnání, ze kterého měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (4000 Kč)

• Osobou samostatně výdělečně činnou

• Osobou výdělečně činnou v cizině

• Společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným, komanditistou komanditní společnosti, členem představenstva akciové společnosti, členem dozorčí rady, členem družstva, soudcem, poslancem nebo senátorem, členem zastupitelstva územního samosprávného celku, nuceným správcem, správcem nebo likvidátorem

• Pěstounem, který za výkon pěstounské péče pobírá odměnu

• Studentem denního studia

• Jste uznán dočasně práce neschopným

• Jste-li invalidní ve třetím stupni

• Pobíráte-li peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu

• Jste ve vazbě či vykonáváte trest odnětí svobody

Dodržujte pravidla!

Pokud bylo Vaší žádosti o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání vyhověno, vyplývají z toho pro Vás nejen výše zmíněné výhody, ale také jisté povinnosti.

Nebudete-li tyto povinnosti plnit, má Úřad práce právo Vás ze své evidence vyřadit. Učiní tak v případě, že:

• odmítnete nastoupit do nabídnutého vhodného zaměstnání

• nesplníte oznamovací povinnost nejpozději do 8 kalendářních dnů (např. ohlášení nekolidujícího zaměstnání)

• odmítnete zúčastnit se rekvalifikačního kurzu nebo neplníte všechny své povinnosti v rámci kurzu

• odmítnete se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu

• jinak nespolupracujete s Úřadem práce (např. pokud se nedostavíte na sjednanou schůzku apod.)

Znovu zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání pak můžete být až po dalších 6 měsících, na základě nové písemné žádosti.

Máte nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Pro získání podpory v nezaměstnanosti musíte splnit tři podmínky:

• Být v evidenci uchazečů o zaměstnání

• Mít podanou žádost o poskytnutí příspěvku

• V uplynulých třech letech získat zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců

Nejvíce žádostí o příspěvek bývá zamítnuto kvůli nesplnění poslední podmínky. Tuto podmínku lze ale splnit i započtením tzv. náhradní doby zaměstnání (péče o dítě ve věku do 4 let, příprava osoby se zdravotním postižením k práci, osobní péče o fyzickou osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby, výkon dlouhodobé dobrovolnické služby).

Od roku 2011 podpora nenáleží při výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání. Jinými slovy – k podpoře si není možné přivydělát vůbec nic.

Uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje ani po dobu poskytování starobního důchodu, poskytování dávek nemocenského pojištění(nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství), ani po dobu, kterou kryje odstupné, odbytné nebo odchodné.

O jak vysokou podporu jde?

Je-li Vám v době podání žádosti méně než 50 let, dostanete podporu 5-měsíční. Jste-li ve věku od 50 do 55 let získáváte podporu na 8 měsíců. Na 11 měsíců pak dostanete podporu, pokud je Vám více než 55 let.

Podpora v nezaměstnanosti činí

• v prvních dvou měsících podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 %,
• 45 % po celou podpůrčí dobu, pokud uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem (nevztahuje se na ukončení zamostatné výdělečné činnosti a na ukončení více zaměstnání ve stejný den, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů).

Jako bývalému podnikateli se výše Vaší podpory vypočítá z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc.

Pokud je doba předchozího zaměstnání splněna započtením náhradní doby zaměstnání a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání činí podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních 2 měsíců 0,15 násobek, další 2 měsíce ve výši 0,12 násobek, po zbývající podpůrčí dobu ve výši 0,11 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla žádost o tuto podporu podána. Průměrná mzda pro rok 2011 činí 23.324,- Kč.

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy, tj. 13.528,- Kč (pro rok 2011). Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy, tj. 15.161,- Kč (pro rok 2011).

Příspěvky ÚP do začátku podnikání

Pro uchazeče, kteří delší dobu nemohou najít práci a mají chuť se svým životem něco udělat, se naskýtá velmi zajímavá možnost podpory do začátku podnikání od úřadu práce. O tuto formu státní podpory není až takový zájem a přitom by mohla být ideálním řešením pro mnoho nespokojených nezaměstnaných.

Příspěvek do začátku podnikání je určen registrovaným uchazečům o zaměstnání, kteří nikdy nepodnikali a rozhodnou se zřídit si samostanou výdělečnou činnost (například kadeřnictví, psí salón, vedení účetnictví atd.). Jedná se o takzvaný příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa, který může dosáhnout výše téměř 140000 Kč.

K žádosti o poskytnutí příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa pro výkon samostatné výdělečné činnosti je třeba doložit podnikatelský záměr, ekonomickou rozvahu (předpoklad na období od zahájení podnikatelské činnosti do konce příslušného kalendářního roku a na období následujícího roku), seznam předpokládaných kalkulovaných nákladů na zřízení pracovního místa, oprávění k podnikání v oboru, potvrzení o tom, že žadatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění a na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu.

Dalším příspěvkem, o který lze žádat je tzv. překlenovací příspěvek.

Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut. Lze o něj požádat nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody o zřízení společensky účelného pracovního místa a lze jej poskytnout nejdéle na dobu pěti měsíců. Příspěvek úřadu práce může v roce 2011 dosáhnout výše až 29 155 Kč. Tímto příspěvkem lze hradit provozní náklady – tj. nájemné a služby s ním spojené, náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků, náklady na opravu a údržbu objektu podnikání.

Celkový příspěvek může dosáhnout výše cca 170000 Kč a to už určitě stojí za úvahu. Je ale samozřejmě potřeba počítat s tím, že ne každému tyto příspěvky budou schváleny. Vždy je dobré postupovat podle instrukcí konkrétního úřadu práce, protože v každém kraji je jiná situace na trhu práce a úřady rozhodují právě na základě podmínek regionu.

Co zájemce o příspěvek asi nepříjemně překvapí je to, že pro splnění podmínek nároku je nutné se zavázat k podnikání alespoň po dobu dvou let. Dále je potřeba počítat s kontrolami účelnosti vynaložených prostředků.

Přinesli jsme Vám základní informace o tom, co pro Vás může pracovní úřad udělat a jaké podmínky musíte splňovat k získání zmíněných výhod. Máte-li však jakékoliv nejasnosti, nebojte se obrátit na úřad práce o podrobnější informace. Nezapomínejme, že úřady jsou tu pro nás a měly by poskytovat informační a poradenské služby v oblasti pracovních příležitostí všem občanům!

Odstupné podle délky trvání pracovního poměru

Změna ve vyplácení odstupného uleví především zaměstnavatelům. Nový způsob vyplácení odstupného je mnohem férovější v situacích, kdy se zaměstnanec projeví jako nevhodný hned po uplynutí zkušební doby.

Varianty výše odstupného

• pokud pracovní poměr trval méně než rok, náleží odstupné při rozvázání pracovního poměru ve výši nejméně 1 průměrného měsíčního výdělku
• pokud pracovní poměr trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky náleží odstupné ve výši nejméně dvojnásobku
• při trvání pracovního poměru alespoň 2 roky nejméně trojnásobek průměrného měsíčního výdělku

Je samozřejmě možné dohodou sjednat odstupné vyšší.

Výpověď pro porušení léčebného režimu

Zaměstnavatel bude moci dát zaměstnanci výpověď pro hrubé porušení povinnosti práce neschopného zaměstnance. Nedodržování vycházek stanovených lékařem by tak mohlo mít ještě závažnější dopady než je tomu nyní (dosud „jen“ snížení náhrady mzdy či nemocenské a možnost pokuty od ČSSZ).

Pracovní poměr na dobu určitou bude možné sjednat až na 3 roky

V rámci tří let bude možné pracovní poměr na dobu určitou sjednat opakovaně ještě dvakrát – pravidlo celkem 3x a dost. V současné úpravě jsou to pouze dva roky.

Dohoda o provedení práce až na 300 hodin ročně

Rozsah hodin, které je možné odpracovat u jednoho zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce, bude zvýšen z dosavadních 150 hodin na 300 hodin v kalendářním roce.

Pozor na výši výdělku u DPP. Pokud měsíční výdělek u DPP přesáhne 10000 Kč, bude podléhat odvodům sociálního a zdravotního pojištění stejně jako u dohody o pracovní činnosti.
Dosud takový výdělek podléhal jen srážkové dani ve výši 15%, nyní se dohody o provedení práce prodraží zaměstnanci o 11% na pojistném, a zaměstnavateli celkem až o 34%.

Jedna ze změn se týká vedoucích pracovníků – zkušební dobu s nimi bude moci firma nově sjednat až na 6 měsíců.

Co těmto změnám říkáte? Souhlasíte s nimi?

Živnost lze ohlásit u jakéhokoliv obecního živnostenského úřadu, ať už osobně, poštou či elektronicky. Kromě živnostenských úřadů lze využít kterékoliv kontaktní místo veřejné správy – Czech Point.

Ohlášení se provádí pomocí jednotného registračního formuláře (JRF), najdete jej zde. Pomocí JRF jsou možné registrace i do evidencí finančního úřadu, České správy sociálního zabezpečení, úřadu práce, zdravotní pojišťovny. Není tedy nutné osobně chodit na žádný další úřad. Přesto je vhodné si do několika dnů po ohlášení alespoň telefonicky zkontrolovat, že požadovaným institucím byly informace o vzniku živnostenského oprávnění doručeny.

Poplatky při ohlášení živnosti

Na živnostenském úřadu 1 000 Kč celkem za ohlášení jedné i více živností při zahájení činnosti (lze uhradit hotově na úřadu, bankovním převodem, poštovní poukázkou).
Na Czech Pointu je ohlášení o 50- ti korunový poplatek dražší.

S jakými úhradami počítat v prvním roce podnikání – OSVČ

1. Podnikání je hlavní výdělečnou činností

Každý podnikatel má povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. V prvním roce se zálohy na pojistné platí alespoň v minimální výši ode dne zahájení činnosti.

Minimální měsíční zálohy pro rok 2011:
Sociální pojištění 1 807 Kč
Zdravotní pojištění 1 670 Kč
Nemocenské pojištění je dobrovolné (nemocenská se v případě nemoci vyplácí až od 22. kalendářního dne).

2. Podnikání je vedlejší výdělečnou činností (např. zaměstnanci, studenti mladší 26 let, maminky na rodičovské dovolené, důchodci apod.)

OSVČ vykonávající vedlejší výdělečnou činnost nemusí v prvním roce odvádět minimální zálohy na zdravotní a sociálním pojištění. V tomto případě je ale nutné oznámit své zdravotní pojišťovně, že výdělečná činnost je pouze vedlejším zdrojem příjmů. Zdravotní pojištění se pak jednorázově doplácí po odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích za první rok podnikání – částka se bude odvíjet od výsledku hospodaření.

V případě, že daňový základ OSVČ (příjmy minus výdaje) za rok 2011 dosáhne hranice 59 374 Kč, vzniká i v případě vedlejší výdělečné činnosti povinnost platit v dalším roce zálohy na pojistné na důchodové pojištění.

Pokud se OSVČ, která vykonává vedlejší činnost, sama přihlásí k odvodům důchodového pojištění, musí počítat s platbou záloh ve výši 723 Kč měsíčně.
V dalších letech činnosti může vzniknout povinnost platit zálohy a to právě na základě podaného přehledu.

Výdajové paušály

Mnoho začínajících podnikatelů řeší problém, jak evidovat výdaje, co lze „odepsat“ a co už ne. Velmi výhodnou možností je uplatňování tzv. výdajových paušálů.
Rozhodnutí, zda uplatnit prokazatelně vynaložené výdaje nebo výdajový paušál, však nelze zpětně měnit.

Výdaje uplatněné procentem z příjmů lze uplatnit takto:
a) 80 % z příjmů příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a ze živností řemeslných,
b) 60 % z příjmů ze živností ostatních,
c) 40 % z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (např. auditoři, advokáti, daňoví poradci, autorská tvorba, svobodná podnikání)

Příklad: Příjmy dosáhnou výše 500.000 Kč za rok. V případě uplatnění výdajového paušálu 60% (např. živnost marketing a reklama), bude základem daně pouze částka 200.000 Kč (300.000 jako 60% z 500.000 Kč lze uplatnit jako výdaj). Navíc každý poplatník si může odečíst slevu na dani ve výši 23 640 Kč.
Při příjmech okolo 500.000 Kč ročně lze orientačně počítat s doplatkem daně cca 6.000 Kč, zdravotní a sociální pojištění vychází celkově na cca 49.000 Kč.

Kdy podat daňové přiznání a přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu

Daňové přiznání je nutné za rok 2011 podat do 1.dubna 2012 (v případě, že přiznání zpracovává daňový poradce, lze do 1. července 2012).

Přehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu je OSVČ povinna předložit nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém vzniká povinnost podat daňové přiznání – tedy nejpozději 1. května resp. 1. srpna (pokud daňové přiznání podává daňový poradce).

Jak zpracovat daňové přiznání

Pokud nebude daňové přiznání zpracovávat daňový poradce, lze využít některý z interaktivních formulářů. Stačí vyplnit základní údaje (osobní údaje, výši příjmů a výdajů z podnikání či ze zaměstnání, zaplacené zálohy atd.), další políčka se pak vyplní automaticky a formulář je možné i okamžitě zkontrolovat a odeslat. Není to nic složitého. Interaktivní DP naleznete např. zde. Pokud chcete mít jistotu, nechte si přiznání a přehledy zkontrolovat u daňového poradce. V případě pouhé kontroly odměna poradci vyjde na 300-1000 Kč (za zpracování je to několik tisíc dle složitosti).

Pozastavení či zrušení živnosti

Lze provést na živnostenském úřadu a stejně jako v případě ohlášení živnosti, je možné prostřednictvím tohoto úřadu provést nahlášení všem požadovaným institucím. Je nutné počítat s tím, že ještě v měsíci, kdy byla živnost pozastavena, zůstává povinnost zaplatit zálohy na sociální a zdravotní pojištění.

Vyčnívat z řady uchazečů právě životopisem není navíc až tak složité, jak se může zdát. Ohromné procento uchazečů se totiž diskvalifikuje předem těmito základními chybami.

Nepřehlednost a gramatické chyby

Personalista Váš životopis poprvé očima jen přelétne. Pokud mu padne do oka nějaká hrubka, pravděpodobně Váš životopis rovnou vyřadí. Je to logické, protože pokud nezvládnete napsat bez chyb tak krátký dokument, jakým životopis je, těžko pak budete zvládat dopisy klientům. Když si nejste jisti, jak se některé slovo píše, použijte buď webové stránky Ústavu pro jazyk český nebo třeba google (zadejte slovo nebo slovní spojení a podívejte se na počet výskytů).

Všechny sekce životopisu vizuálně oddělujte. Nepište dlouhé odstavce, raději dobře čitelné kratší bloky, které může personalista rychle přelétnout očima. Ať je na první pohled patrné, kde píšete o praxi a kde o svých koníčcích.

Špatné formátování je prostě out. Pokud nevíte, jak sekce životopisu standardně uspořádat, použijte některou z připravených šablon.

Nadbytečné informace a neaktuální údaje

Aby byl životopis přehledný a dobře čitelný, měl by být napsán hodně úsporně. V zásadě by neměl popisovat pracovní zkušenosti, které jsou starší než 15 let. Rozepište se více o posledních dvou až třech pozicích, ty starší již jen heslovitě vyjmenujte. Doba se rychle mění a zkušenosti získané před dvaceti lety už většinou nejsou tak ceněné.
Do sekce vzdělání vypište pouze nejvyšší dokončené vzdělání a hodnotné kurzy či stáže. Studium na základní škole do životopisu nepatří vůbec.

Životopis by měl obsahovat informace až do současnosti. Mělo by být zřejmé, zda jste zaměstnáni nebo práci hledáte po ukončení minulého zaměstnání.

Nevhodný email a fotka z večírku

Emailovou adresou typu kacenka@seznam.cz či zajicekusacek@centrum.cz personalistu celkem jistě nepřesvědčíte o své profesionalitě. Vždy volte email, který je formální, ideálně složený z vašeho jména a příjmení.
Do svého životopisu použijte fotku klidně jako na občanku. Dobré je se na fotce usmívat, hned to o Vás něco napoví.
Rozhodně nevkládejte fotky, kde jste neformálně oblečeni, fotky z večírku, z dovolené apod. Pokud nemáte vhodnou fotku, nic se neděje, pokud nepřiložíte žádnou.

Nepravdivé informace a chybějící reference

Určitě je dobré se nepodceňovat a spíše sebevědomě hodnotit své znalosti a dovednosti. Na druhou stranu je nesmysl tvrdit, že výborně mluvíte anglicky, když znáte sotva pár slovíček. Většina znalostí je snadno ověřitelná, tak si nesnižte kredit přeháněním.
Napište, v čem se cítíte silní. Personalisty ceněné jsou znalosti práce na PC (nutné i na některých dělnických pozicích), jazykové znalosti, komunikační dovednosti, smysl pro práci v týmu a s vedením týmu, odolnost vůči stresu apod.
Hodnověrnost vašemu CV zvýší reference. Pokud můžete, uveďte alespoň dva až tři kolegy či nadřízené, které by mohl personalista oslovit. Ale mějte na paměti, že uvedení referencí není jen formalita. V případě příznivého vývoje výběrového řízení je pravděpodobné, že je Váš potenciální zaměstnavatel bude skutečně kontaktovat.

CV zaslané bez průvodního (případně i motivačního) dopisu

CV nikdy neposílejte jen tak. Jak správně napsat průvodní dopis najdete zde.

Divili byste se, kolik uchazečů má hned několik výše popsaných chyb ve svém CV (někteří personalisté hovoří až o 90%). Přípravě životopisu věnujte dostatek času a pak své dílo kriticky zhodnoťte. Stojí to za to.

Vytvořit CV online můžete zde.

Správně strukturovaný průvodní dopis má dnes již určité ustálené náležitosti. Které to jsou?

Průvodní dopis (zasílaný emailem) by měl být spíše kratší, maximálně na tři až čtyři odstavce textu (celkově ne více než polovina a4).
Do předmětu zprávy se zpravidla používá název pozice, na kterou se uchazeč hlásí (pokud není v textu inzerátu uvedeno jinak).
Ideální je oslovení konkrétní osoby, která má na starosti výběrové řízení (např. „Vážený pane Nováku“). Pokud jméno neznáme, můžeme použít „Vážená paní, Vážený pane“, případně neutrální „Dobrý den“

Hned za oslovením by měla následovat informace o tom, na jakou pozici se hlásíme do výběrového řízení a kde jsme se o výběrovém řízení dozvěděli.

Obsah průvodního dopisu

Do průvodního dopisu bychom měli uvést pouze nejdůležitější informace z životopisu, tedy například pracovní zkušenost, která se přímo týká pozice, o kterou se ucházíme. Můžeme zmínit nejvýznamnější pracovní úspěch, speciální dovednost, úspěch na poli vzdělávání či v soutěži. Do průvodního dopisu nepatří informace o slabých stránkách stejně jako požadavky například na plat či počet týdnů dovolené.
Dále bychom měli personalistu informovat o tom, proč jsme pro danou pozici vhodným kandidátem, proč nás nabídka zaujala, vysvětlit náš přínos pro firmu. Můžeme přidat informaci o tom, z jakého důvodu měníme práci (pozor, nikdy se nevyplatí pomlouvat minulé zaměstnavatele).

Samozřejmostí je průvodní dopis bez gramatických chyb, překlepů, hezky formátovaný (mezery za čárkami, členění do odstavců, malá/velká písmena atd.). Stejně jako životopis musí i průvodní dopis obsahovat pouze pravdivé informace.
Průvodní dopis bychom měli koncipovat zdravě sebevědomě, prodat se.

Závěrem je dobré vyjádřit zájem o osobní pohovor případně o účast ve výběrovém řízení.
Pod podpis připojte kontaktní údaje na sebe. Uveďte, kdy budete k zastižení.

Vzor průvodního dopisu

Vážený pane/ Vážená paní,

reaguji tímto na nabídku pracovního místa Office Manager (zn. OM2010) zveřejněnou na portálu www.kariera.cz.
Nyní pracuji již třetím rokem na obdobné pozici ve společnosti DWW s.r.o. Z důvodu zrušení pobočky zaměstnavatele k 1.4.2011 bych se ráda ucházela o výše zmíněnou pozici ve Vaší společnosti.

Vysoké pracovní nasazení, zodpovědnost a orientace na výsledky jsou základem mého přístupu k práci. V mém současném zaměstnání jsem denně uplatňovala při komunikaci s obchodními partnery anglický jazyk v psané i mluvené podobě (FCE certifikát). Jsem přesvědčena, že mé znalosti odpovídají požadavkům na pozici Office managera a že bych byla přínosem pro Váš tým. Velmi ráda bych se proto zúčastnila výběrového řízení.

Děkuji a budu se těšit na případnou spolupráci.

S přáním pěkného dne
Jméno Příjmení
tel:
email:

Potřebuji živnostenské oprávnění?

To je první otázka, kterou byste si měli před zahájením podnikatelské činnosti položit.

Činnosti, ke kterým živnostenské oprávnění nepotřebujete, uvádí § 3 Živnostenského zákona a § 7 odst. 1, 2 Zákona o daních z příjmů.

Příkladem těchto činností je autorská činnost, nezávislá povolání (např. herec, zpěvák, tlumočník, spisovatel), lékařská praxe a činnosti, na které se vztahují speciální předpisy (např. advokát, soudce, auditor).

Definice živnosti podle Zákona: Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.

Jaká je moje živnost?

Existuje několik typů živností a na každý z nich se vztahují jiné podmínky. Do které kategorie spadá vaše podnikání, můžete zjistit v příloze 1 – 4 živnostenského zákona.

Volné živnosti

Živnost volnou lze získat nejjednodušeji. Nedokládáte vzdělání ani praxi. Stačí se ohlásit na živnostenském úřadě, zaplatit 1000 Kč a doložit splnění všeobecných podmínek:
a) dosažení věku 18 let,
b) způsobilost k právním úkonům,
c) bezúhonnost

Vázané živnosti a řemeslné živnosti

Kromě všech bodů uvedených výše musíte v tomto případě doložit odbornou způsobilost, a to například vzděláním či praxí.

Koncesované živnosti

Existují činnosti, ke kterým potřebujete od úřadu povolení. Například rádiové či televizní vysílání, výroba lihu či práce s výbušninami. Žádost podáváte živnostenskému úřadu spolu s doložením odborné způsobilosti a splněním všech podmínek.

Nemohu doložit praxi či vzdělání. Co teď?

Pakliže nemůžete doložit požadovanou odbornou způsobilost, neházejte flintu do žita. Můžete se pokusit najít člověka, který vám poslouží jako odpovědný zástupce.

Odpovědný zástupce jakožto fyzická osoba musí souhlasit a musí s vámi být ve smluvním vztahu. Musí kontrolovat vaši činnost (hrozí mu pokuta až do výše 50 000 Kč).

Jak ohlásit živnost volnou

Ohlášení je možné podat osobně u jakéhokoliv obecního živnostenského úřadu – centrálního registračního místa (CRM) nebo zaslat tomuto úřadu poštou nebo elektronicky (se zaručeným elektronickým podpisem nebo do datové schránky tohoto úřadu). Další možností je ohlášení podat  prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (Czech POINT).

Formulář, který slouží k ohlášení se nazývá „Jednotný registrační formulář pro fyzické osoby“ (JRF). Prostřednictvím tohoto formuláře lze učinit na obecním živnostenském úřadu podání i k dalším úřadům, a to finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce.

Dále potřebujete s sebou:

• Prohlášení odpovědného zástupce (je-li ustanoven), že souhlasí s ustanovením do funkce;  podpis na prohlášení musí být úředně ověřen

• Doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, kde bude místo podnikání, liší-li se od bydliště ohlašovatele

• Doklad o zaplacení správního poplatku (1 000 Kč za ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání, 500 Kč za další ohlášení živnosti bez ohledu na to, zda je ohlašována jedna či současně více živností). Lze uhradit i v hotovosti na místě.

Veškeré formuláře najdete ke stažení zde.

Věříme, že ať se pustíte do čehokoliv, budete mít úspěch a doufáme, že vám náš článek pomohl zorientovat se v problematice živností.

Podle Zákoníku práce musí být mzda sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet. Mzda může být stanovena buď smluvně tzn. dohodou dvou stran (zaměstnance a zaměstnavatele) nebo stanovena jednostranně pouze zaměstnavatelem např. mzdovým výměrem.

Pokud je mzda stanovena v pracovní smlouvě

Pracovní smlouva je dvoustranný dokument, s jeho obsahem při podpisu musí souhlasit obě strany. Pokud je tedy mzda definována přímo v pracovní smlouvě, změna výše mzdy je podmíněna souhlasem obou stran. Výše mzdy se dá upravit dodatkem k pracovní smlouvě. Pokud zaměstnanec nebude s dodatkem souhlasit a nepodepíše jej, je zaměstnavatel povinen vyplácet zaměstnanci mzdu tak, jak byla sjednána v pracovní smlouvě.

Stejně by se postupovalo i v případech, kdy je mzda sjednána v jiném dvoustranném dokumentu nebo v jiné smlouvě. Tato smlouva může upravovat další podmínky pracovně – právního vztahu včetně výše mzdy. Změna této smlouvy je pak opět možná pouze dodatkem podepsaným oběma stranami.

Stejně je tomu i v případě změny kolektivní smlouvy. Pokud odborová organizace zastupující zaměstnance nebude souhlasit se změnou kolektivní smlouvy, smlouva nemůže být změněna a tím ani výše mzdy.

Pokud je mzda stanovena mzdovým výměrem

Mzda nemusí být sjednána přímo v pracovní smlouvě. Podle Zákoníku práce jsou podstatnými náležitostmi pracovní smlouvy pouze druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Mzdu může zaměstnavatel stanovit jednostranným dokumentem, kterým je mzdový výměr. Tento způsob stanovení mzdy je pro zaměstnavatele nejvýhodnější. Mzdu lze nejsnadněji změnit a to bez souhlasu zaměstnance.

Zaměstnavatel je při stanovování výše mzdy limitován zejména minimální mzdou a ustanovením § 110 Zákoníku práce: „Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.“Z tohoto titulu by se nemělo stát, že zaměstnavatel účelově sníží mzdu jen určitému zaměstnanci.

Zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy (jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis). Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.

Mzda může být stanovena vnitřním předpisem

Další možností, jak může být mzda stanovena je vnitřní předpis. Z § 305 Zákoníku práce: U zaměstnavatele může vnitřní předpis stanovit mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec. Vnitřní předpis nesmí ukládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům. Vnitřní předpis musí být vydán písemně, nesmí být v rozporu s právními předpisy ani být vydán se zpětnou účinností, jinak je zcela nebo v dotčené části neplatný. Zaměstnavatel je povinen zaměstnance seznámit s vydáním, změnou nebo zrušením vnitřního předpisu nejpozději do 15 dnů. Vnitřní předpis musí být všem zaměstnancům zaměstnavatele přístupný.

Jaké máte zkušenosti se snižováním mzdy? Napište nám!

Tuto minimální mzdu mají zaručenu nejen zaměstnanci v pracovním poměru, ale i zaměstnanci na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Alespoň minimální mzdu tedy musí dostat každý zaměstnanec, ať už jde o pracovní poměr na dobu určitou, neurčitou či brigádu.

Minimální mzda při pracovním omezení

První pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let
90 % (tj. 7 200 Kč, resp. 43,30 Kč/hod.) základní sazby minimální mzdy po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru

Mladistvý zaměstnanec
80 % (tj. 6 400 Kč, resp. 38,50 Kč/hod.) základní sazby měsíční minimální mzdy

Poživatel invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně
75 % (tj. 6 000 Kč, resp. 36,10 Kč/hod.) základní sazby minimální mzdy

Poživatel invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně
50 % (tj. 4 000 Kč, resp. 24,10 Kč/hod.) základní sazby minimální mzdy

Minimální mzda a délka pracovní doby

Výše minimální mzdy se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Pokud mají zaměstnanci jinak stanovenou pracovní dobu – v nepřetržitém nebo třísměnném pracovním režimu nesmí překročit 37,5 hodiny týdně. Týdenní pracovní doba zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem nesmí překročit 38,75 hodiny týdně. Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy může obsahovat kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis.

Ve všech těchto případech se minimální mzda za hodinu zvýší úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době. Zaměstnanci v nepřetržitých, dvousměnných a třísměnných provozech tak mají nárok na vyšší hodinovou mzdu, která v součtu počtu hodin za měsíc, činí nejméně výše zmíněných 8000 Kč.

Zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou, který má sjednánu kratší pracovní dobu nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se sazba minimální mzdy snižuje úměrně odpracované době. Například zaměstnanec, jehož týdenní pracovní doba je pouze 20 hodin (organizace má stanovenou 40-ti hodinovou týdenní pracovní dobu), má nárok na minimální mzdu pouze ve výši 4 000 Kč za měsíc.

Doplatek do výše minimální mzdy

Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek, a to bez ohledu na jeho zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost, což platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou.

Napište nám své zkušenosti s ohodnocením práce!

Zkušební doba a nemoc

Zaměstnavatel nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Od roku 2014 se vrací původní úprava, která tuto dobu stanovovala na pouze prvních 14 dnů.

Kdo platí nemocenskou

I nadále náleží zaměstnancům náhrada mzdy pouze za pracovní dny a za svátky, za které jinak přísluší náhrada mzdy nebo se plat nebo mzda nekrátí. V prvních 21 dnech náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, pak se plátcem nemocenské stává příslušná OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení). Stále platí, že za první tři dny nemoci náhrada nenáleží.

Pro dobu od 1. ledna 2011 je i nadále stanovena nemocenská ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) po celou dobu pracovní neschopnosti či nařízené karantény.

Náhrady mzdy u dohody o pracovní činnosti

Zaměstnanci, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, náleží v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náhrada odměny z dohody.

Nemoc začala před 1.lednem 2011

Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo byla nařízena karanténa před 1. lednem 2011 a trvá ještě v roce 2011, přísluší náhrada mzdy nebo platu nebo náhrada odměny z dohody pouze v době prvních 14 kalendářních dnů od zaměstnavatele podle původní úpravy.

Dohoda o provedení práce pouze písemně

Dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak jsou neplatné.