Mzdy a platy za 2014 vzrostly a výrazně se liší dle oborů
Výdělky zaměstnanců podle výsledků za 4. čtvrtletí roku 2014 meziročně vzrostly v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Na výplatních páskách mnoha obyvatel se však tato změna neprojevila. Pojďme se podívat blíže na údaje, které nám statistika prozradila.
Obecně lze říci, že poslední čtvrtletí kalendářního roku vykazuje oproti jiným obdobím vyšší příjmy z důvodů započítaných odměn a prémií. Dle šetření ISPV se liší výdělky ve mzdové a platové sféře. Podrobnější metodiku naleznete na jejich webových stránkách. Ekonomické subjekty můžeme pro zjednodušení rozdělit na sféru „nepodnikatelskou“ tedy platovou a „podnikatelskou“, která své zaměstnance odměňuje mzdou.
Mzdová sféra
Komerční neboli soukromá, podnikatelská sféra vesměs odměňuje za práci své zaměstnance dle jejich výkonu. Střední hodnota zvaná medián ukazuje výši mzdy, která se nachází uprostřed vzestupně uspořádaných mezd. Není tedy zkreslena extrémně vysokými či nízkými mzdami. V posledním čtvrtletí roku 2014 medián hrubé měsíční mzdy dosáhl ve mzdové sféře výše 23 209 Kč. Dalším ukazatelem je průměrná měsíční mzda, která smíchá všechny mzdy, od nejvyšších po nejnižší, a udělá z nich průměr. Průměrná hrubá měsíční mzda ve mzdové sféře činila 28 244 Kč. Zvýšila se tak o 2,2 % oproti stejnému období předchozího roku. Nutno podotknout, že dle ČSÚ více než dvě třetiny obyvatel nedosáhnou na průměrnou mzdu.
Platová sféra
Pro někoho může být překvapivé zjištění, že meziročně rychlejší platový růst a vyšší odměny za svoji práci dosáhli zaměstnanci v platové sféře. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba. Medián hrubého měsíčního platu dosáhl v platové sféře ve 4. čtvrtletí 2014 výše 26 552 Kč. Rozdíl oproti mzdovému sektoru je o více než 3000 Kč. Můžeme z toho vyvodit, že existují větší rozdíly mezi příjmy jednotlivých zaměstnanců odměňovaných mzdou než v platové sféře. Průměrný hrubý měsíční plat v platové sféře ve sledovaném období meziročně vzrostl o 4,7 % na 28 518 Kč. To je o více než jednou tolik procent oproti mzdové sféře.
Mzda za práci dle postavení
Když se podíváme na nepoměr mediánu a průměrné měsíční mzdy v jednotlivých odvětvích, zjistíme, jak na tom byla ve 4. čtvrtletí jednotlivá odvětví české ekonomiky. Ukazuje to na velké rozdíly mezi odměňováním „běžných“ zaměstnanců a „klíčových“ manažerů či specialistů. Největší rozdíl v mediánu a průměru byl ve mzdové sféře v oblasti peněžnictví a pojišťovnictví (přes 12 tisíc měsíčně) a dále v oblasti informačních a komunikačních technologií. (přes 9 tisíc měsíčně). Mzdy v těchto dvou odvětvích dosahují dle ČSÚ dvojnásobku průměru ostatních odvětví. V platové sféře se takto výrazná diferenciace mezi platy řadových a vedoucích či specializovaných zaměstnanců nevyskytuje.
Poměr mimořádných odměn
Z dostupných statistik vychází, že podíl mimořádných odměn ve mzdové sféře v posledním čtvrtletí loňského roku tvořil 9,4% výše průměrné mzdy. Oproti tomu v platové sféře se jednalo o podíl 13, 4% výše průměrného platu. V obou sférách se projevil nejvyšší podíl mimořádných odměn na průměrném platu či mzdě nejvíce v oblasti vzdělávání.
Odměna za práci mužů a žen
Medián neboli střední mzda mužů a žen se liší dle loňských výsledků až o čtyři tisíce korun. Můžeme diskutovat o tom, že ženy a muži jsou odlišní, byli jinak vychováváni a preferují jiné životní hodnoty a tím pádem i profesní uplatnění. Zákon o rovném zacházení však zapovídá rozlišování v odměnách za práci dle pohlaví. Zaměstnavatelé jsou povinni za práci stejné hodnoty stanovit zaměstnancům stejnou mzdu a plat. Přesto medián i průměrná mzda za poslední čtvrtletí loňského roku rozdíly opět vykazují. Ženy zejména v mzdové sféře překvapivě dostávají v průměru výrazně méně peněz než muži. V platové sféře jsou odměny za práci žen a mužů o něco vyrovnanější.
Odměna za práci dle pracovních pozic
Pokud bychom chtěli přemýšlet ještě dále o nerovnosti mediánu i průměrných mezd a platů mezi muži a ženami, je potřeba podívat se i na pozice, které jsou nejméně placené a tradičně jsou obsazovány spíše ženami. Při volbě povolání se projevuje určitá rozdílnost v nastavení žen a mužů. Ženy se často objevují v méně finančně lukrativních oblastech vyžadující péči a empatii k lidem. Na trhu práce pak existují obory více obsazované ženami jako je sociální práce, zdravotnictví, gastronomie, úklidové služby, kosmetická péče apod. I když i zde se časy mění a nalézáme zde stále více mužů.
Na druhou stranu by celkové skóre mezi odměnami žen a mužů mohly vyrovnávat méně placené manuální profese vyžadující fyzickou sílu, proto tradičně většinou vykonávané muži. Jsou to obory jako například nakládání s odpady, pracovníci ostrahy nebo pomocní či nekvalifikovaní pracovníci. Pro zajímavost celkový rozdíl v hodinové mzdě manuálních a nemanuálních pracovníku je více než 50 Kč a v platové sféře až 70 Kč.
Nejlépe a nejhůře placené profese
Mezi nejlépe placené profese patří pozice vrcholových manažerů zejména na finančních trzích, energetice a v oblasti informačních technologií. V oblasti IT jsou také vysoce ceněni specialisté, stejně jako například specializovaná pozice letového dispečera. Mezi nejhůře placené práce se řadí úklidové služby, obsluha a pomocníci v gastronomii, ostraha a vrátní, kosmetičky a prodávající v obchodě. Mezi nejhůře placenými pracemi zohledněna náročnost některých profesí a mzdy se tak drží pod pokličkou nejrůznějších předsudků o „jednoduchosti“ práce.
Podle nařízení vlády č. 547/2006 Sb. jsou stanoveny nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Mzdové skupiny, kterých je celkem osm, jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací. Pro srovnání s platovou sférou každá skupina v sobě zahrnuje dvě platové třídy. Transparentní stanovení a používání mzdových skupin by mohlo pomoci k větší rovnováze mezd a pomoci zamezit finanční diskriminaci na trhu práce.
Ing. Sabina Morawitzová