Komunikační strategie pro manažery I.
Někteří z nás jsou vedoucími pracovníky, jiní jsou vedeni, většina lidí ovšem zastává obě pozice současně. A pokud nejste manažerem v práci, určitě jím jste v osobním životě. Proto jsme připravili dvoudílný seriál o komunikaci pro manažery. Naučte se s námi efektivně dosáhnout potřebného cíle.
Nejdůležitějším úkolem manažera je vést chování a jednání jednotlivých pracovníků, motivovat je a organizovat jejich činnost. K tomu s nimi nutně potřebuje komunikovat. Klíč úspěchu tkví právě v efektivitě komunikace. Manažer musí umět říct, co od pracovníka potřebuje.
Komunikace je tedy alfou i omegou manažerské práce. Dorozumívání se tzv. face to face (z očí do očí) i zprostředkovaná komunikace (internet, telefonát apod.), komunikace formální i neformální, komunikace vnitropodniková a komunikace s veřejností (reklama, public relations,…). Nejedná se pouze o verbální projev, komunikujeme i nonverbálně. O této problematice si můžete přečíst více v tomto článku.
Největší úskalí stylu manažerského jednání a zároveň okruhy, které na tomto poli způsobují nejvíce problémů a nedorozumění, charakterizuje Milan Mikuláštík ve své knize Komunikační dovednosti v praxi (viz na konci článku) těmito body:
- Různé formy blokád - emoční, sociální či intelektové (např. špatná nálada, negativní mínění o člověku, se kterým komunikujeme, nedostatečné sebevědomí, osobnostní charakteristiky apod.)
- Prázdné mluvení, kroužení okolo tématu, neuchopení podstaty
- Nedostatečný oční kontakt
- Projevy agresivity (často stačí „pouhé“ zvýšení hlasu, energická gesta apod.)
- Rivalita (úmyslné, často neuvědomělé pozměňování obsahu řeči tak, aby komunikační partner nemohl úkol splnit a být lepší, než my)
- Lobbování (prosazování vlastních cílů)
- Vyžadování pozornosti
- Nespolečenskost
- Nesprávná argumentace
Nyní si postupně představíme jednotlivé strategie manažerského jednání a ukážeme si, jak se dopouštět co nejmenšího množství podobných chyb.
Informování
Firma ke svému chodu potřebuje informace. A to jak z vnějšku (např. stav konkurence), tak informace interní (např. výkonnost pracovníků, množství materiálu na skladě, statistiky apod.). Manažer informace:
- Sbírá a vyhledává
- Vytváří komunikační kanály pro jejich šíření
- Šíří
Při předávání informace dbáme především na aktuálnost (rychlé či včasné předání inf.), správný obsah (objektivní a pravdivý), zároveň bychom měli být připraveni podat vlastní názor na problematiku a být ochotni o problému diskutovat.
Přikazování
Nejedná se pouze o autoritativní příkazy (které většinou nebývají tou nejlepší možností), jde o uplatnění moci, kterou vedoucí pracovník má, a to za účelem vykonání jistého úkolu a dosažení cíle.
Při tomto procesu bychom měli hledět na okolnosti a na osobnost pracovníka (styl, který zvolíme, se značně promítne do jeho motivovanosti a radosti z vykonané práce). Pakliže je společnost pod tlakem, nebo jde o pracovníka s nízkou pracovní morálkou, autoritativní řízení může situaci krátkodobě vyřešit. Uplatňování tohoto stylu jednání vždy a na všechny může vézt ke zhoršení atmosféry.
Pro lidi tvůrčí, autonomní, s potřebou seberealizace, bychom měli zvolit o něco jemnější jednání. Pokusit se je motivovat a vést je ke ztotožnění se s cíly organizace.
Více informací o této problematice se dočtete v knize Komunikační dovednosti v praxi od autora Milana Mikuláštíka, kterou naleznete například zde.
Čtěte i druhý díl našeho seriálu, kde se mimo jiné dozvíte o motivování pracovníků, kontrolování či přesvědčování.