Jaké změny přináší Zákoník práce zaměstnancům

2008-05-07 12:57:07, redakce, Pracovní právo

Nový Zákoník práce přišel po více než 40 letech platnosti jeho staré verze. Přináší s sebou některé výrazné novinky. Podívejme se zde proto společně, co Vám nová právní úprava jako zaměstnanci přinese.Změny se dotknou všech.

Co není zakázáno je dovoleno!

Velkou změnou je základní princip Zákoníku. Vystihuje ho věta „Co není zakázáno, je dovoleno“, dříve tomu bylo přesně naopak. Podle tvůrců nového zákoníku má výše zmíněné napomoci k liberalizaci pracovněprávních vztahů. Měl by se tak pro Vás vytvořit větší prostor pro smluvní ujednání.

Zrušení vedlejšího poměru

Nový Zákoník práce ruší institut vedlejšího pracovního poměru s jeho výhodami. Ten byl často firmami využívaný k doplnění stavů zaměstnanců, protože měl mnohem volnější podmínky.

Úprava pracovní doby

Součástí pracovní doby je nově od počátku roku 2007 i doba, kdy je zaměstnanec připraven na pracovišti k výkonu své práce (např. řidič čekající na jízdu). Za tento čas je Vám pak vyplácena běžná mzda.

Pracovní pohotovost se nově týká pouze případů, kdy je zaměstnanec připravený na jiném dohodnutém místě mimo pracoviště (např. lékař čekající „na telefonu“). Za pracovní pohotovost je Vám vyplácena odměna ve výši nejméně 10% průměrného výdělku.

Mladiství do 18 let mohou od nového roku pracovat maximálně 30 hodin týdně.

Konta pracovní doby

Konta pracovní doby mají pomoci firmám, které mají v průběhu roku nerovnoměrné vytížení pracovníků. Mzda je Vám v takovém případě vyplácena konstantně stejně, pracovní doba je upravována podle aktuální potřeby zaměstnavatele. V některých částech roku tak odpracujete více přesčasů a jindy máte více volna. V konečném součtu však počet odpracovaných hodin zůstane zachovaný.

V případě dřívějšího ukončení pracovního poměru se pak musí mzda dorovnat. Proto je také zaměstnavatel povinen vést evidenci s kontem pracovní doby související.

Dohoda o provedení práce

U dohody o provedení práce vzrůstá maximální možná pracovní doba v rámci jednoho zaměstnavatele ze 100 na 150 hodin za rok.

Přesčasy

Zaměstnavatel Vám může nařídit až 150 hodin přesčasů za rok. Jejich celkový rozsah však nesmí překročit v průměru 8 hodin týdně v období nanejvýš 26 týdnů.

Mzda

Mzda má být podle nového Zákoníku sjednána v pracovní smlouvě či kolektivní smlouvě, případně ji zaměstnavatel upraví vnitřním předpisem či mzdovým výměrem. 12 tarifních stupňů s minimálním mzdovým tarifem se mění na 8 skupin prací s nejnižší úrovní zaručení mzdy. Výše minimální mzdy, která je 8000 Kč za měsíc, je stanovena v nařízení vlády z 6.12.2006.

Příslušná mzda má být sjednána před začátkem daného pracovního úkonu. Zaměstnavatel je povinen vydat Vám v den nástupu do práce písemný mzdový výměr. Ten musí obsahovat údaje o způsobu odměňování, termínu a způsobu výplatu mzdy. Mzdový výměr Vám nemusí vydat, pokud výše zmíněné údaje obsahuje již pracovní smlouva.

Zkušební doba

Zkušební dobu může stanovit zaměstnavatel až tři měsíce dlouhou. Musíte ji však sjednat písemně nejpozději v den Vašeho nástupu do zaměstnání.

Výpověď ve zkušební době je z Vaší i druhé strany možná z jakéhokoli (i žádného) důvodu. Nemůžete ji však dostat v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti.

Propouštění

Nový Zákoník práce z toho původního převzal pravidlo, že můžete jako zaměstnanec dát výpověď z jakéhokoli (i žádného) důvodu. Zaměstnavatel tak může učinit pouze z důvodů zákonem vymezených, které zůstaly zachovány (např. Zrušení zaměstnavatele či jeho části, změna sídla atd.).

Výpovědní doba je obecně stanovena na 2 měsíce s možností prodloužení (musí být uvedeno např. v pracovní smlouvě).

Na odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku máte nárok při rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn zaměstnavatele. Odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku pak náleží zaměstnanci, který ukončí pracovní poměr ze zdravotních důvodů pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí.

Na odstupné má také nárok zaměstnanec, který zrušil pracovní poměr okamžitě z důvodu, kdy mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu (příp. náhradu mzdy nebo jejich část) do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti. V zákoně však zatím konkrétní výše odstupného chybí (§67).

Od ledna je pak zrušena povinnost zaměstnavatele hledat ve stanovených případech (např. částečnému invalidnímu důchodci, osamělé matce nezletilých dětí) propouštěnému zaměstnanci nové vhodné zaměstnání, jak tomu bylo dříve.

Úpravy nemocenské platné od 1.1.2008

V souvislosti s návrhem zákona o nemocenském pojištění přinese nový Zákoník nové povinnosti zaměstnavatelům. Ti Vám tak budou od příštího roku v případě nemoci poskytovat náhradu mzdy, nebo platu za prvních 14 dní (pracovní dny a svátky) pracovní neschopnosti.

Zaměstnavatel Vám v případě nemoci zaplatí 30 % průměrného výdělku za první 3 dny a 69 % průměrného výdělku od 4. dne.

Další nemocenskou (od 15. dne) pak bude vyplácet příslušná OSSZ. Za doručení poštou bude účtován poplatek.

Pokusili jsme se zde shrnout všechny důležité změny, které s sebou přináší od ledna 2007 nový Zákoník práce. Doufáme, že Vám náš článek pomůže zorientovat se v těchto novinkách.