Zákoník práce 2011: Přehled změn

Vydáno 14.leden 2011 v 18:01, redakce, 188 komentáře

V období od 1.1.2011 do 31.12.2013 dochází k několika změnám v Zákoníku práce, které ovlivní především zaměstnavatele. Prodlužuje se jim totiž doba, kdy musí platit zaměstnancům náhradu mzdy v době pracovní neschopnosti či karantény.

Zkušební doba a nemoc

Zaměstnavatel nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Od roku 2014 se vrací původní úprava, která tuto dobu stanovovala na pouze prvních 14 dnů.

Kdo platí nemocenskou

I nadále náleží zaměstnancům náhrada mzdy pouze za pracovní dny a za svátky, za které jinak přísluší náhrada mzdy nebo se plat nebo mzda nekrátí. V prvních 21 dnech náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, pak se plátcem nemocenské stává příslušná OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení). Stále platí, že za první tři dny nemoci náhrada nenáleží.

Pro dobu od 1. ledna 2011 je i nadále stanovena nemocenská ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) po celou dobu pracovní neschopnosti či nařízené karantény.

Náhrady mzdy u dohody o pracovní činnosti

Zaměstnanci, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, náleží v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náhrada odměny z dohody.

Nemoc začala před 1.lednem 2011

Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo byla nařízena karanténa před 1. lednem 2011 a trvá ještě v roce 2011, přísluší náhrada mzdy nebo platu nebo náhrada odměny z dohody pouze v době prvních 14 kalendářních dnů od zaměstnavatele podle původní úpravy.

Dohoda o provedení práce pouze písemně

Dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak jsou neplatné.

Zákoník práce 2011: Přehled změn

V období od 1.1.2011 do 31.12.2013 dochází k několika změnám v Zákoníku práce, které ovlivní především zaměstnavatele.
Prodlužuje se jim totiž doba, kdy musí platit zaměstnancům náhradu mzdy v době pracovní neschopnosti či karantény.

Zkušební doba a nemoc
Zaměstnavatel nemůže  ve  zkušební  době  zrušit  pracovní  poměr v době  prvních  21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti(karantény)zaměstnance. Od roku 2014 se vrací původní úprava, která tuto dobu stanovovala na pouze prvních 14 dnů.

Kdo platí nemocenskou
I nadále náleží zaměstnancům náhrada mzdy pouze za pracovní dny  a za  svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci  náhrada  mzdy  nebo  se mu plat nebo mzda nekrátí. V prvních 21 dnech náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, pak se plátcem nemocenské stává příslušná OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení). Stále platí, že za první tři dny nemoci náhrada nenáleží.
Pro dobu od 1. ledna 2011 je i nadále stanovena nemocenská ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) po celou dobu pracovní neschopnosti či nařízené karantény.

Náhrady mzdy u dohody o pracovní činnosti
Zaměstnanci,  který  pracuje  na  základě  dohody  o pracovní činnosti, v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní  neschopnosti  (karantény) náhrada odměny z dohody.

Nemoc začala před 1.lednem 2011
Jestliže  dočasná  pracovní neschopnost vznikla nebo byla nařízena karanténa před 1. lednem 2011 a trvá ještě v roce 2011, přísluší  náhrada  mzdy  nebo  platu nebo náhrada odměny z dohody pouze v době prvních 14 kalendářních od zaměstnavatele podle původní úpravy.

Dohoda o provedení práce pouze písemně
Dohodu  o  provedení  práce  nebo  dohodu  o  pracovní činnosti je zaměstnavatel  povinen  uzavřít  písemně,  jinak  jsou  neplatné.Zákoník práce 2011: Přehled změn

V období od 1.1.2011 do 31.12.2013 dochází k několika změnám v Zákoníku práce, které ovlivní především zaměstnavatele.

Prodlužuje se jim totiž doba, kdy musí platit zaměstnancům náhradu mzdy v době pracovní neschopnosti či karantény.

Zkušební doba a nemoc

Zaměstnavatel nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti(karantény)zaměstnance. Od roku 2014 se vrací původní úprava, která tuto dobu stanovovala na pouze prvních 14 dnů.

Kdo platí nemocenskou

I nadále náleží zaměstnancům náhrada mzdy pouze za pracovní dny a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí. V prvních 21 dnech náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, pak se plátcem nemocenské stává příslušná OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení). Stále platí, že za první tři dny nemoci náhrada nenáleží.

Pro dobu od 1. ledna 2011 je i nadále stanovena nemocenská ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) po celou dobu pracovní neschopnosti či nařízené karantény.

Náhrady mzdy u dohody o pracovní činnosti

Zaměstnanci, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náhrada odměny z dohody.

Nemoc začala před 1.lednem 2011

Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo byla nařízena karanténa před 1. lednem 2011 a trvá ještě v roce 2011, přísluší náhrada mzdy nebo platu nebo náhrada odměny z dohody pouze v době prvních 14 kalendářních od zaměstnavatele podle původní úpravy.

Dohoda o provedení práce pouze písemně

Dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak jsou neplatné.

Share

Kategorie: Pracovní právo

Štítky: ,

Pokud se Vám článek líbil, začněte odebírat RSS kanál poradny Kariéry.

Komentáře ke článku “Zákoník práce 2011: Přehled změn”

  1. Eda napsal:

    Dobrý den,
    chtěl bych se zeptat pokud jsem na neschopence a mám pracovní úraz jsou taky
    první tři dny nemoci zdarma?

    • petra napsal:

      Dobrý den Edo,
      v případě pracovního úrazu Vám náleží proplacení i těchto tří dnů v rámci náhrady za ztrátu na výdělku od zaměstnavatele.

      § 369
      (1) Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za
      a) ztrátu na výdělku,
      b) bolest a ztížení společenského uplatnění,
      c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
      d) věcnou škodu; ustanovení § 265 odst. 3 platí i zde.

      § 370 Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
      (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 a plnou výší nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku podle věty první přísluší zaměstnanci do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu v době prvních 3 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nenáleží nemocenské105 nebo kdy mu podle § 192 odst. 1 části věty druhé za středníkem nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.
      (2) Náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 přísluší zaměstnanci i při jeho další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Průměrným výdělkem před vznikem škody podle věty první je průměrný výdělek zaměstnance před vznikem této další škody. Jestliže před vznikem této další škody příslušela zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 se zaměstnanci poskytne do výše částky, do které by mu příslušela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kdyby nebyl neschopen práce. Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje náhrada mzdy nebo platu podle § 192 a nemocenské.

  2. Erika napsal:

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat, jestli mám nárok na mzdu nebo na náhradu mzdy, pokud se z důvodu stávky nemohu dostavit do práce. Zaměstnavatel mi nabídl neplacené volno nebo, abych si vybrala dovolenou.

    Děkuji za odpověď.

    Erika

    • petra napsal:

      Dobrý den Eriko,
      protože jde o ohlášenou stávku, nelze považovat tuto situaci za nepředvídatelnou, nevzniká nárok na náhradu mzdy. Povinností zaměstnance je dostavit se do práce.
      Návrh Vašeho zaměstnavatele lze proto chápat spíše jako vstřícný.

  3. Ladislav napsal:

    Dobrý den, mám dotaz ohledně dovolené.

    Mám u zaměstnavatele nárok na 20 dní dovolené ale 18 dní z nich mě určil on. Chtěl bych jen vědět jestli je to možné že mám na svou osobní potřebu jen 2 dny dovolené! Děkuji moc za odpověď.

    Lobpreis

  4. Jaromír Podrabský napsal:

    Dobrý den,

    ve starém zákoníku bylo naspsáno, že na svatbu mám nárok na 2 dny placeného volna, z něhož 1 den je v den svatby.

    Toto jsem se snažil najít v novém zákoníku práce 262/2006 Sb., ale bezúspěšně.

    Můžete mi poradit, kde to mohu najít.

    Děkuji za odpověd.

    Jaromír Podrabský

    • petra napsal:

      Vážený pane Podrabský,
      okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, kam patří i svatba najdete v nařízení vlády č. 590/2006 Sb:
      http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace-nv590/priloha.aspx

      5. Svatba
      Pracovní volno se poskytne na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za 1 den. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče.
      Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 zákoníku práce.

  5. Eva napsal:

    Dobrý den
    syn nastoupil do zaměstnání 30.5.2011 na třísměný provoz.
    14 a 15.6 má dělat přijímací zkoušky na VŠ v Praze od nás je to asi 150km a nestihne jít na odpolední směnu .
    zaměstnavatel mu nechce dát neplacené volno ani si to nepracovat.Zároven bych nechtěla aby přišel o zaměstnání,kdyby se nedostal na školu.Prosím poradte co dělat
    Děkuji a přeji hezký den.

    • petra napsal:

      Dobrý den Evo,
      je důležité, jestli je zvyšování kvalifikace, dosažení vyššího stupně vzdělání, v souladu s potřebou zaměstnavatele. To významně mění pohled na věc. Pokud je to čistě jen v zájmu Vašeho syna a se zaměstnavatelem se nedohodl na zvyšování kvalifikace, je situace trochu obtížnější.
      Nicméně zkuste argumentovat paragrafem 232 Zákoníku práce.

      § 232
      (2) K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu.
      (3) Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu, nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.

  6. Alena napsal:

    Dobrý den.
    Jsem na rodičovské a pracuji na DPČ . Některý měsíc je můj příjem vyšší než 2000kč , některý měsíc nižší než 2000kč. Mám nárok na nemocenskou?
    Děkuji.

    • petra napsal:

      Dobrý den Aleno,
      nárok na nemocenskou vzniká jen v těch měsících, kdy Vaše odměna přesáhne 2000 Kč.
      Polde cssz.cz:
      Dohoda o pracovní činnosti je vztahem zakládajícím účast na nemocenském pojištění, pokud je sjednána na dobu delší než 14 kalendářních dní a sjednaná částka započitatelného příjmu dosahuje částky rozhodného příjmu, kterou je v roce 2011 částka 2 000 Kč – viz ust. § 6 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění (dále jen „ZNP“). Je-li u dohody o pracovní činnosti sjednaná částka započitatelného příjmu nižší než rozhodný příjem, tj. 2 000 Kč, anebo příjem nebyl sjednán vůbec, je zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu alespoň 2 000 Kč (§ 7 ZNP). V měsíci, kdy nedosáhl částky příjmu ve výši aspoň 2 000 Kč, není účasten nemocenského pojištění, neodvádí se z jeho příjmu pojistné na sociální zabezpečení a vznikne-li proto v tomto měsíci zaměstnanci dočasná pracovní neschopnost, nemá při této pracovní neschopnosti nárok na nemocenské.

  7. Alena napsal:

    Dobrý den. Chtěla bych se zeptat, zda se v letošním roce nějak změnily příplatky za práci přesčas a o víkendech. Nastupuji do nové práce, kde se téměř každý víkend pracuje. Pracovní úvazek mám 40h/týdně, ty splním normální pracovní dobou. Zaměstnavatel mě přesvědčuje, že nemá povinnost platit příplatky ve výši 25% za přesčas a minimálně 10% za sobotu a neděli. Moc dděkuji za odpověď.

    • petra napsal:

      Dobrý den Aleno,
      pro letošek se v tomto směru nic nemění, na příplatky resp. náhradní volno nárok máte.
      Přikládám příslušné paragrafy Zákoníku práce.

      § 114 Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas
      (1) Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen „dosažená mzda”) a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.
      (2) Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle odstavce 1.
      (3) U vedoucích zaměstnanců může být mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v rámci limitu práce přesčas v kalendářním roce stanoveného v § 93 odst. 2 sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno podle odstavců 1 a 2 nepřísluší.

      § 118 Mzda za práci v sobotu a v neděli
      (1) Za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat jen v kolektivní smlouvě.
      (2) Při výkonu práce v zahraničí může zaměstnavatel poskytovat příplatek podle odstavce 1 místo za práci v sobotu a v neděli, za práci ve dnech, na které podle místních podmínek obvykle připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu.

  8. Pavel napsal:

    Dobrý den, potřeboval bych vědět jaká smlouva se dá použít a co by měla obsahovat při práci mezi zaměstnavatelem a živnostníkem (jedná se o služby). Jde na to použít např. smlouva o dílo? Dále též jak např. postupovat v případě, že bych chtěl přerušit živnost. Mám podnikatelský účet a nechtěli by jsme ho u všech smluv měnit. Dá se nějak převést na jinou osobu? Děkuji Pavel

  9. Markéta napsal:

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, když mám brigádu 6 hodin zaměstnavatel mi oznámil, že nemám nárok na přestávku. Ráda bych se proto zeptala, zda je to možné děkuji.

    • petra napsal:

      Dobrý den Markéto,
      ano, je to možné.

      Ze ZP: Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Mladistvému zaměstnanci musí vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle věty první.
      Více zde: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast4h3.aspx

  10. Míša napsal:

    Hezký den,
    mám dotaz ohledně DPP a pracovního úrazu.
    Jsem SVBJ a máme uzavřenou DPP s paní na úklid. A nyní se objevila inforamce, že jsme povini mít uzavřené pojištění odpovědnosti zaměstnavatele u Kooperativy pro pracovní úraz.
    Je to opravdu tak?? měsíčně paní dostává 2100 hrubého.
    A teď mě napadá, zdy bychom tedy neměli dané pojištění mít uzavřené i pro členy výboru…
    Předem díky za odpověď

  11. Jan napsal:

    Na kolik hodin je sanitární den v potravinách? Děkuji Matyas

  12. jan napsal:

    Již nemusíte odpovídat. Přečetl jsem příslušnou část zákoníku práce a zjistil jsem že se mýlím. Ale i tak chci pochválit tento web a říci že je jistě velkým přínosem pro lidi kteří potřebují poradit.

    Hezký večer.

  13. jan napsal:

    Dobrý den,do 14.5.2011 jsem byl v práci ve zkušební době a od 21.4.2011 do 16.5.2011 jsem byl v dočasné pracovní neschopnosti. Hned jak jsem se vrátil domů od lékaře tj.16.5.2011 potkal jsem pošťačku která mi dala doporučený dopis ve kterém bylo od zaměstnavatele zrušení prac.poměru ve zkušební době podle paragrafu 66 s tím,že se ruší dnem ukončení pracovní neschopnosti,nejpozději 21.dnem trvání neschopenky.Na tom listu s výpovědí je datum 12.5.2011 ale doručeno mi bylo až 16.5.2011.

    Myslím si,že takto zpracovaná a doručená výpověď je neplatná.

    Je nějaká šance že mám pravdu?

    Předem děkuji za odpověď.

  14. Marie napsal:

    Dobrý den tak jsem zjistila že si ty kamery zabudovali přes hlídací agenturu takže jsou krytý prý kvůli bezpečnosti a dostali k tomu souhlas od uřadu pro ochranu osobních udajů ale praví učel neuvedli teď to spustí a budou nás sledovat i z domova zajímalo by mě jestli je nějaký zákon který by jim tohle zakázal vždyť to je tak ponižující.I v base maj lidi víc soukromí než budeme mít my v práci vždyť pracujeme na normy a práci si udělat musíme. děkuji za odpověď

  15. Marie napsal:

    Dobrý den chtěla bych se zeptat zda může zaměstnavatel zabudovat po celé dílně kamery které budou sledovat zaměstnance při práci děkuji za odpověď M.

  16. josef napsal:

    Na kolik hodin ma nárok zaměstnanec na ošetřeni u lekaře za týden popřipadě měsíc. Obědnan u zubaře, kožni obvodni apd. děkuji.

  17. Zdeněk napsal:

    Dobrý den, děkuji za odpověď. Chtěl bych se tedy ještě zeptat, jak tedy řešit, když zakládáme kosmeticko-kadeřnické studio a všichni mají živnostenské listy. Vztah přeci musí být nějak ošetřen, co se týká např. hmotné odpovědnosti, pojištění, platu, daní apod.. Existuje přímo na toto nějaká smlouva? Děkuji Z.

    • petra napsal:

      Dobrý den Zdeňku,
      doporučuji Vám nechat si smlouvy vypracovat u právní kanceláře. Podle Zákoníku práce byste měl mít zaměstnance nikoliv spolupracující osoby na ŽL. Proto bych i z důvodu hmotné odpovědnosti nechala vypracovat smlouvu „na míru“.

  18. Zdeněk napsal:

    Dobrý den,potřeboval bych vědět, jak správně ukončit dohodu o provedení práce. Zda musí být písemná nebo i ústní? Zaměstnanec opakovaně nenastopil do práce a více méně již měsíc vůbec nereaguje.
    Dále též zda by jste mi mohli poradit, jak se řeši spolupráce na Žl v případě zprostředkování práce. Jestli je též nějaká dohoda apod.. Velice děkuji.Z.

    • petra napsal:

      Dobrý den Zdeňku,
      jednostranně tj. výpovědí lze dohodu ukončit tehdy, pokud je takový způsob písemně uveden přímo v DPP. Pokud způsob ukončení v DPP sjednaný není, lze předčasně ukončit pouze vzájemnou dohodou zaměstnance a zaměstnavatele.
      V případě spolupráce na ŽL např. smlouvou o dílo (dle charakteru práce). Ze zákoníku práce spolupráce na ŽL definovaná není.

  19. Dana Vojáčková napsal:

    Dobrý den,chci se zeptat,zda chápu dobře, že v rámci změn v „dohodě o provedení práce“ od 1.1.2011 se ruší limit přívidělku 4000 Kč.
    Děkuji za odpověď.
    Dana Vojáčková

    • petra napsal:

      Dobrý den Dano,
      jestli myslíte pro účely čerpání podpory v nezaměstnanosti, pak ano – není již možnost přivýdělku.

  20. Klára napsal:

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda-li je od r.2011 změna v zákoníku práce ohledně pracovní pozice a „držení místa“ zaměstnanci?Měla jsem za to, že pokud žena nastoupí na MD a po té na RD, zaměstnavatel je povinnen držet stejnou pracovní pozici po dobu MD a max.3 roky místo v podniku, resp.dle plat.zařazení.Pokud není funkce zrušena atd.Je od letošního roku změna, že zaměstnavatel drží jak pracovní pozici, tak i místo ve firmě pouze půl roku?Nikde tuto aktualizaci nemohu najít.Děkuji za odpověď, Klára

    • petra napsal:

      Dobrý den Kláro,
      změna v ZP v tomto ohledu není.
      Stejnou pozici je povinen zaměstnavatel „držet“ pouze po dobu mateřské. Po návratu z rodičovské už může zaměstnankyni zařadit na místo dle pracovní smlouvy (nemusí být totožné s původní prací).

      Více zde: http://www.mesec.cz/clanky/rodicovska-dovolena-v-praxi/

      ZP: § 47
      Nastoupí-li zaměstnanec po skončení výkonu veřejné funkce nebo činnosti pro odborovou organizaci, pro kterou byl uvolněn v rozsahu pracovní doby, nebo po skončení vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení nebo zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, do práce, anebo nastoupí-li do práce zaměstnanec po skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, zařadí je zaměstnavatel na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí je zaměstnavatel podle pracovní smlouvy.

  21. Bára napsal:

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat, zda zaměstnavalel vydává po skončení dohody o pracovní činnost, evidenční list důchodového pojištění a zda si mám také zažádat o podklady k daňovému přiznání(vyúčtování příjmů ze závislé činnosti), které budu v příštím roce podávat?
    A jak je to se soc. a zdr. pojištěním, má zaměstnanec povinnost za mě tyto dávky platit pokud si měsíčně vydělám např. 9000,- nebo si musím tyto dávky platit já?
    Aještě jedna otázečka, když onemocním v tomto pracovním poměru, jak bych měla postupovat? Dostanu vůbec nějaké peníze?

    Předem vám děkuji za odpovědi.

    S pozdravem Bára

  22. Lucia Kubešová napsal:

    Dobrý den,

    prosím o radu,k 31.1.2011 jsem ukončila pracovní poměr dohodou.
    Od 1.2.2011 do 1.3.2011 jsem byla v neschopnosti.
    Nyní jsem v evidenci úřadu práce(od 2.3.2011)
    Zajímalo by mně kdo mi má vyplatit nemocenskou od 1.2.2011 do 21.2.2011.

    Děkuji,s pozdravem L.K.

    • petra napsal:

      Vážená paní Kubešová,
      bohužel za toto období Vám náhrada mzdy od zaměstnavatele už nepřísluší (není co nahrazovat, když byl pracovní poměr ukončen).
      Nemocenskou pak vyplácí až od 22. dne ČSSZ. Takže bohužel těch 21 dnů neplatí nikdo.

    • Ira napsal:

      To sice ano, ale veškeré podklady zač., lístek na peníze atd, po 21. dnu marodění budete nosit do posleního zaměstnání do MÚ a oni to budou posílat až do ukončení neschopnosti. Na UP je to jen omluvenka pro Vás, že tam nemůžeže přijít. Dávka se zastavuje. Marodíte v ochranné době po ukončení pracov.poměru.

  23. Marta napsal:

    Mám ještě další otázky:
    Je tam psáno = lék.posudek se vydává u ztížení společenského uplatnění zpravidla až po jednom roce poté, kdy došlo ke škodě na zdraví = tedy když jsem marodila rok, tak už si ho mám vyžádat nebo se myslí rok po ukončení PN?

    Dále jsem se tam dočetla o náhradě za ztrátu na výdělku po skončení PN – takže když mám teď zkrácený úvazek bude mi muset zaměstnavatel doplácet do původní výše mého prům. měs. výdělku, nebo tím, že jsem u něj zůstala na poloviční úvazek a budu dělat snazší práci, nemusí? Pokud ano udělá to sám od sebe nebo si budu muset zažádat?

    Co znamená: náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z téhož důvodu jsou samostatná práva, která nepřísluší vedle sebe.

  24. Anna napsal:

    Dobrý den, měla bych jěště dotaz k DPP. Musí mi dát zaměstnavatel k podpisu Prohlášení o dani sám od sebe nebo když ho o to požádám? Nevím jak tuto záležitost vyřešit. Měsíčně mám 3.600,- hrubého a ráda bych tuto částku dostávala bez krácení daní. Prosím poraďte mi jak mám postupovat. Děkuji

  25. Mirda napsal:

    Dobrý den. Při běžném zaměstnání mám ještě Dohodu o provedení práce u jiného zaměstnavatele, který požaduje Zdravotní prohlídku. Chtěla bych se zeptat, zda je tento zaměstnavatel povinnen mi platbu za zdr.prohlídku uhradit. Děkuji za odpověď.

  26. Marta napsal:

    Dobrý den,
    dočetla jsem se tady, že za prac.úraz kromě bolestného a doplacení do výše prům.měs.mzdy náleží také (pokud na něj vznikne nárok) odškodnění za ztížení společ.uplatnění. Prac.úraz se mi stal před rokem, včera jsem ukončila prac. neschopnost, byl mi přiznán status osoby zdrav.znevýhodněné. V práci jsme hned sepsali změnu prac. smlouvy na poloviční úvazek.
    Chtěla bych se zeptat zda mi na něj vznikl nárok, co všechno mi náleží a jak mám postupovat, případně jestli tím, že jsem podepsala změnu smlouvy, jsem se o to nepřipravila.
    Děkuji.

    • petra napsal:

      Dobrý den Marto,
      budete potřebovat posudek od Vašeho lékaře, kterým bodově ohodnotí Vaše ztížené společenské uplatnění. Částku pak nárokujte u zaměstnavatele.
      Více informací najdete zde:
      http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=v440_2001
      http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB060#XII.3.4.2
      http://www.nahradaskody.cz/pracovni-uraz-a-nemoc-z-povolani/

      • Marta napsal:

        Děkuji ta odpověď.

        Mám ještě další otázky:
        Je tam psáno = lék.posudek se vydává u ztížení společenského uplatnění zpravidla až po jednom roce poté, kdy došlo ke škodě na zdraví = tedy když jsem marodila rok, tak už si ho mám vyžádat nebo se myslí rok po ukončení PN?

        Dále jsem se tam dočetla o náhradě za ztrátu na výdělku po skončení PN – takže když mám teď zkrácený úvazek bude mi muset zaměstnavatel doplácet do původní výše mého prům. měs. výdělku, nebo tím, že jsem u něj zůstala na poloviční úvazek a budu dělat snazší práci, nemusí? Pokud ano udělá to sám od sebe nebo si budu muset zažádat?

        Co znamená: náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z téhož důvodu jsou samostatná práva, která nepřísluší vedle sebe.

  27. barbora napsal:

    Jak postupovat v dané věci:
    Jedná se o lékařské ošetření v pracovní době s náhradou mzdy.
    Jak si mám vysvětlit tento postup…pracovní volno na nezbytně nutnou dobu;
    Má zaměstnavatel povinnost ,právo prověřit, zda daná lékařská ordinace má ordinační dobu i mimo pracovní dobu zaměstnance.Nebo musí zaměstnanec přinést od lékaře potvrzení,že ošetření (na úrovni obvodního či specializovaného lékaře)nebylo možné provést mimo pracovní dobu.Děkuji.

    • petra napsal:

      Někteří zaměstnavatelé vyžadují doložit potvrzení o příchodu a odchodu od lékaře a k tomu se připočte doba nezbytně nutná na přepravu.
      Pokud byste navštěvovala lékaře ve vzdálenějším místě, zaměstnavatel může uznat jen čas, který byste strávila návštěvou nejbližšího vhodného lékaře.
      Zaměstnavatel má právo žádat prokázání skutečnosti, že nebylo možné vyšetření mimo pracovní dobu – např. potvrzením od lékaře.

  28. Hana Obermeierová napsal:

    Dobrý den,pro firmu pracuji 7let jako recepční,ve smlouvě mám 7,5 hodiny,ale pracujeme 12 hod směny,nyní v lednu jsem pracovala jen týden apak byla doma,s tím,že není práce,ale celý únor pracuji obden 24 hod směny a jsem již unavená,ale v březnu je to to samé.Nemám zaplaceny ani noční ani soboty a neděle ,jen základ .Vedoucí tvrdí,že musím pracovat,firma nemá peníze.Mohu odmítnout takovéto směny a jak to udělat abych nepřišlaopráci.Děkuji

  29. bobossa napsal:

    Dobrý den,mám takový problém-jdu v pracovní době-např.v 9 hod k lékaři,vrátím se v 11.30. Ráno jsem odpracovala 3 hodiny- od 6 do 9 hod.
    Po návratu další 3 hodiny-do 14.30 Na svačinu nesmím,protože jsem neodpracovala 4 hod. vcelku.
    Jelikož máme na lékaře 4 hodiny na měsíc-zbytek si musíme nadělat-nemůžu se s vedoucí shodnout,zda si musím něco nadělat,když jsem takto byla dvakrát v měsíci.
    Podle mne jsem odpracovala 6 hodin,2 a půl hod. jsem byla u lékaře-což je 8 a půl hodiny, máme 8 hod prac dobu,podruhé to samé-nechápu,proč bych si měla něco nadělávat. Děkuji za odpověď

    • petra napsal:

      Dobrý den,
      zkuste informovat vedoucí o nařízení vlády č. 590/2006 Sb.:
      Vyšetření nebo ošetření
      a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
      b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).

  30. Janka napsal:

    Dobrý den,chci se jen zeptat,jak je placená pracovní neschopnost z důsledku pracovního úrazu,bylo mi řečeno,že je stejně placená,jako kdybych byla doma s chřipkou,jsem doma už 3 týdny a můj šéf mi řekl,že si mám rozmyslet jak dlouho budu doma,protože se mi zkracuje dovolena a můj plat.jak to vlastně je? Nikdy předtím jsem nebyla na pracovní neschopence ,jak je to vlastně placený?

    • petra napsal:

      Dobrý den Janko,
      první 3 dny nemoci nejsou placené, pak od 4. do 21. dne platí náhradu mzdy zaměstnavatel ve výši šedesáti procent průměrné mzdy. Nemocenskou vyplácenou státem dostanete až od 22. dne trvání nemoci od ČSSZ. Výši nemocenské si můžete spočítat zde: http://www.mpsv.cz/cs/9918

      Dovolená se krátí až za prvých 100 zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu.

      Pokud se skutečně jedná o pracovní úraz, máte nárok na náhradu škody, která Vám tím vznikla. Více zde: http://www.financninoviny.cz/kariera/zpravy/pracovni-uraz/587254

    • Marta napsal:

      Dobrý den Janko,
      nejsem odborník odpovídám pouze podle vlastní zkušenosti:
      pracovní neschopnost z důvodu prac. úrazu se z hlediska nároku na dovolenou posuzuje jako odpracovaná doba, tudíž se Vám dovolená nebude krátit
      a aby se Vám krátila mzda je podle mne blbost, jde jen o to , že po dobu prac. neschopnosti budete pobírat nemocenské dávky, které činí 60% prům. měs. výdělku, tedy budete mít méně peněz po dobu trvání PN, ovšem po skončení léčby máte nárok na doplacení zaměstnavatelem do výše prům.měs.výdělku před prac. úrazem

  31. Marcela napsal:

    Dobrý den, chci se zeptat zda má česká pošta právo nutit mě abych při své prácí za přepážkou- ( je to přepážka listovní+ peněžní) ( jedná se i o doručovatelé) zakládala pro banku různé úvěry, účty atd.. nejsem na to školená, tuto práci vykonávají odborný specialisté kteří chodí na školení, zaměstnavatel mě nutí podepsat jakousi smlouvu že když za měsíc neuzavřu ani jeden produkt může mě propustit.. mají na to právo? Vyhrožování ze strany vedení a manageru nemá konce- myslím si že jde o jejich peníze aby jim banka vyplácela bonusy a nám jenom vyhrožujou že pokud se tím nebudu řídít sníží mě hrubou mzdu.

    • petra napsal:

      Dobrý den Marcelo,
      jestli Vám zaměstnavatel dává k podpisu nějaký dodatek ke smlouvě, tak ten samozřejmě podepisovat nemusíte. Ale na druhou stranu je možné, že Vám bude plat snížen – je důležité, kde a jakým je způsobem je definován. Za určitých okolností lze totiž provést snížení mzdy bez souhlasu zaměstnance.
      Zvažte všechna pro a proti, jednoznačná odpověď bohužel není.

  32. Iveta napsal:

    Dobrý den,
    asi jsme si nerozuměly,mám pracovní smlouvu,kde je prac.doba rozvržena do sedmidenního prac.týdne a průměrná týdenní prac. doba bez práce přesčas za období 4 týdnů po sobě jdoucích činí 20 hodin týdně a kde délka směny bez práce přesčas je nejvýše 6 hodin. A ještě je ve smlouvě napsáno,že případná práce přesčas nad rámec stanovené prac.doby,jakož i případná práce v sobotu,v neděli, ve svátcích nebo v noci se odměňuje příplatkem v souladu s obecně závaznými právními předpisy.Nejde o dohodu o pracovní činnosti.Zajímá mě,jestli na tuto prac.smlouvu,mohu dělat placenou práci přesčas,doteď jsem měla měsíčně v průměru 10-30 h přesčasů a vše bylo v pořádku,ale přišla nová paní účetní a tvrdí,že už to nejde,jelikož mám smlouvu na zkrác.prac.dobu,říkají tomu na VPP.Můžete mi prosím poradit?Děkuji Iveta

    • petra napsal:

      Dobrý den Iveto,
      podle § 78 Zákoníku práce je prací přesčas práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit.

      Zaměstnancům s kratší pracovní dobou tedy nelze nařídit přesčas, ale až nad stanovenou pracovní dobu – a ta nesmí přesáhnout 40 hodin týdně.
      Práce odvedená navíc, ale do limitu 40 hodin, bude zaplacena jako běžná hodina práce bez příplatku. Až kdybyste odpracovala víc než 40 hodin, pak by šlo o přesčas.
      Na přesčasech se můžete domluvit, jde jen o to, že Vám nesmí být nařízeny.

  33. Iveta napsal:

    Dobrý den,
    pracuji na VPP,chtěla bych vědět,jestli je možné dělat přesčasy a zda je to nějak omezeno hodinově.Děkuji za odpověď.Iveta

    • petra napsal:

      Dobrý den Iveto,
      předpokládám, že jde o dohodu o pracovní činnosti.
      Záleží, jak se dohodnete se zaměstnavatelem.
      Podle ZP nelze na dohodu o pracovní činnosti vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.
      Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.

  34. Aneta napsal:

    Dobrý večer,zajímaloby mě když už mám výpověď podepsanou a chtěla bych dát na policii případ ohledně bývalého zaměstnavatele zda vám zaměstnavatel bývalý může dát do papírů hrubé porušení pracovní kázně tj.paragraf 53.Díky za odpověď.Aneta

    • petra napsal:

      Dobrý den,
      ve výpovědi už máte uvedený výpovědní důvod, takže ten se použije do zápočtového listu. Podle současného zákoníku práce je hrubé porušení pracovní kázně § 55 – okamžité ukončení pracovního poměru, případně § 52g (jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi).

      Takže do papírů Vám zaměstnavatel dá paragraf uvedený ve výpovědi.

  35. Veronika napsal:

    Výpověď jsem podala s horkou hlavou, protože se mě velice dotklo, jakým způsobem se mnou zacházejí po tolika letech a dobře odvedené práce – žádala jsem okamžitou výpoveď, což mi bylo ihned zamítnuto – tento problém budu řešit zítra s personálním ředitelem (který nesouhlasí s potrestáním) – ráda bych však měla nějaké argumenty v kapse, kterými bych se mohla bránit jak na stranu své výpovědi, tak na stranu trestu dvou minut = „oni“ se brání argumenty, že je vše uvedeno v zákoníku práce, což ovšem není pravda….Jak se prosím Vás mohu bránit protistraně?Děkuji

    • petra napsal:

      Okamžitou výpověď (resp. okamžité zrušení pracovního poměru) skutečně dát nemůžete – lze jedině pro nevyplacení mzdy nebo byste musela být vážně ohrožena na zdraví.
      Porušení pracovní kázně je nutné posuzovat individuálně s přihlédnutím k okolnostem (2-minutové zpoždění je objektivně zanedbatelné- zejména pokud tím nevznikla škoda).

  36. Veronika napsal:

    Dobrý den,

    jsem již sedm let v jednom zaměstnání, chci se zeptat, jestli je hrubým kázeňským přestupkem příchod na pracoviště z přestávky o dvě minuty později (nikdy předtím se mi to nestalo, můj mistr nesouhlasí s potrestáním, nikdy jsem nebyla nemocná, na přesčasy běžně chodívám a jsem nekonfliktní, neučinila jsem svou chybu záměrně,..) – obdržela jsem od ředitele výroby Vytýkací dopis, zároveň stržení všech prémií (3.000,-) a to pouze za dvě minuty…? Podala jsem výpověď, kterou však ředitel personálního oddělení nechce přijmout z důvodů výše uvedených..Domnívám se, že jde tady o šikanu na pracovišti, myslím, že důsledným trestem by bylo napomenutí.
    V Zákoníku práce jsem nenašla bližší informace k mému problému ( zřejmě vnitřní předpisy?)
    Mohu se nějakým způsobem bránit?
    Předem Děkuji za odpověď

    • petra napsal:

      Dobrý den Veroniko,
      to se opravdu jako hrubé porušení pracovní kázně chápat nedá.
      Rozumím dobře tomu, že chcete z firmy odejít, ale máte problém s tím, že Vám nechtějí „schválit“ výpověď?
      Pak pokud chcete podat výpověď, můžete tak učinit. Zaměstnavatel ji musí akceptovat. K výpovědi není třeba souhlas druhé strany, stačí doručení výpovědi.

      Jakým způsobem jsou stanovené prémie, ovlivňuje Váš nárok na ně – a to nemohu posoudit.
      Napište, pokud by Vám bylo něco nejasné.

  37. Lidka napsal:

    Dobrý den, měla bych dotaz ohledně pracovního úrazu,který se mi stal začátkem února,jelikož jsem pořád na neschopence a mám to jako prac.úraz,je možný aby se mi počas této neschopnosti zkracovala má dovolena? Jsem zaměstnanec ve státním subjektu.Bylo mi řečeno,čím déle budu doma setrvávat o to víc se mi zkracuje dovolená . Děkuji za Vaši odpověď.

    • petra napsal:

      Dobrý den Lidko,
      je to tak.
      Krácení dovolené upravuje § 223 Zákoníku práce:
      (1) Nepracoval-li zaměstnanec, který splnil podmínku stanovenou v § 212 odst. 1, v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, zaměstnavatel krátí dovolenou za prvých 100 takto zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu.
      (3) Při krácení dovolené podle odstavců 1 a 2 musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.

      Pro úplnost § 212
      (1) Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.

  38. Roman Dohnal napsal:

    Dobry den,
    jsem zamestnancem uz nejak 9 let. Ted firma asi ma problem s penezma. My mame 16.dem v mesici vyplatu. Dneska jsem jeste nedostal vyplatu a je to uz skoro 14 dnu. Co mam delat, mam jit po 15.dnu jit na UP kvuli insolvecni rizeni firmy.Slysel jsem ze byl zmenen zakonik prace, ale neni psano o platebni neschopnosti vyplaty.
    Dekuji za odpoved

  39. Katka VDF napsal:

    Dobrý den,dostanu prosím odpověď na včerejší otázku?Děkuji

  40. sarka napsal:

    dobry vecer chci se jeste zeptat … predem dekuji za odpoved
    ja jsem vipoved dohodou podepsala mam narok na odstupne ktere bych mela dostat ze jsem byla zamestnana 6 mesicu … ve visi jednoho mes. platu
    moc dekuji za odpoved sarka

    • petra napsal:

      Šárko,
      záleží na tom, co máte v dohodě napsané. Pokud je to formulováno jako ukončení pracovního poměru dohodou a není specifikován důvod, pak nárok na odstupné nevzniká. Pokud máte v dohodě napsané, že dostanete odstupné ve výši jedné průměrné měsíční mzdy, pak ano.

  41. Katka VDF napsal:

    Dobrý den,pracuji v oboru šička střihačka v textilní výrobě.Pracovní dobu mám od 6h do 14:30h,už od léta minulého roku chodíme každý den na půl šestou do práce a někdy přesčas děláme i odp.(1-1,5h),chtěla jsem se jen zeptat,když máme přestávku v 9h(20min) a v 11:30h(10 min) zdali pak až skončí normální pracovní doba t.j. ve 14:30,mám nárok na další alespoň 5ti minutovku.Už to řešíme nejméně měsíc,ale stále nám nikdo nedal pořádnou odpověď.Předem děkuji za odpověď Katka VDF

    • petra napsal:

      Dobrý den Katko,
      přikládám § 88 Zákoníku práce, který přestávky v práci jasně definuje:
      (1) Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Mladistvému zaměstnanci musí vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle věty první.
      (2) Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut.
      (3) Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby.
      (4) Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

  42. sarka napsal:

    dobry den
    chci se zeptat dostala jsem vypoved kdyz jsem se vratila po nemocenske. napsal mi dohodou . ale uz jsem po zkusebni dobe a smlouvu mam do rijna . odpracovala jsem 6 mesicu mam narok na mesicni odstupne co je v zp.
    a co se da delat podporu v nz. asi nedostanu … dekuji za odpoved sarka

    • petra napsal:

      Dobrý den Šárko,
      dohodu podepsat nemusíte, pokud s ní nesouhlasíte. Pro ukončení výpovědí ze strany zaměstnavatele je nutný některý z těchto důvodů podle § 52:
      a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
      b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
      c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,
      d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí
      e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci,
      f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,
      g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

      Předpokládám, že by šlo o a, b, nebo c, kdy je nárok na odstupné nejméně ve výši trojnásobku průměrného výdělku.

      Ohledně podpory najdete informace zde: http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/113

      • Lucie napsal:

        Dobry den chtela bych se zeptat jestli mam narok na nemocenskou kdyz jsem zamestnana ale v takove smlouve dohoda o pracovni cinosti od 1.3 2011 do 31.12.2011 . Jelikoz jsem prisla jineho stavu.
        Moje pracovni doba je 4 hodiny denne jelikoz jsem delala 12 a nocni a 8 rani je to mozne pri teto smlouve takhle pracovat. dekuji Novotna.

  43. Josef napsal:

    Dobrý den.Chci se zeptat jak je to na firmě s výplatníma páskama,jestli jsem povinně ji zkontrolovat a potom podepsat před vedoucím pracovníkem?

    • petra napsal:

      Dobrý den Josefe,
      potvrzení převzetí výplatní pásky není řešeno žádným předpisem. Někdy však může být vyžadováno při kontrole zaměstnavatele ze strany úřadů, proto si většina firem nechává převzetí potvrdit, nevidím v tom problém.

      Výplatní pásku řeší § 142
      (4) Při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl.

  44. Josef napsal:

    Dobrý den.Chci se zeptat jak je to se zdaněním částky 1350kč.Mám smlouvu na uklid a dokolika pěnez se nemusí danit.Musím dostat tak zvanou pásku/výplatní/ a musím jí podepsat?

    • petra napsal:

      Dobrý den,
      pracujete na dohodu o provedení práce?
      Záleží, jestli máte u zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani:
      – pokud ano, uplatní se sleva na poplatníka, zálohová daň je 0 Kč
      – pokud ne, odvede se srážková daň 210 Kč z částky 1350 Kč

      • Ivana napsal:

        Dobrý den, takže jestli to správně chápu, srážková daň se počítá ze základu daně zvýšeného na stovky nahoru? Tedy v případě 1350 Kč je to 15 % z 1400 Kč? (pro rok 2011)

        • petra napsal:

          Dobrý den Ivano,
          základ daně i vypočtená srážková daň se i nadále zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů.

  45. Zuzana napsal:

    Dobrý den. Několikrát jsem viděla tento článek Dohoda o práci – změny pro rok 2011
    Na dohodu o provedení práce budou moci zaměstnavatelé od 1.1.2011 nabírat pracovní sílu až na 300 pracovních hodin. Taková dohoda může být sepsána pouze v případě jednorázových prací a v délce trvání do tří měsíců. Ministerstvo mimo jiné plánuje od nového roku zpřísnění kontrol dodržování zákona.
    Prosím, co je na něm pravdy?
    Předem velice děkuji za odpověď.

    • petra napsal:

      Dobrý den Zuzano,
      zůstal v platnosti původní rozsah 150 hodin podle § 75.
      Změna na 300 hodin nebyla schválena.

  46. petra napsal:

    Dobrý den, jaké pravomoce má zaměstnavatel v době pracovní neschopnosti zaměstnance
    (kontroly,…?)

    Děkuji

  47. Květa napsal:

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak je to se zaměstnáváním invalidů lidí mající plnou invaliditu. Může si takový důchodce něco přivydělat a jakou částku? Děkuji. S pozdravem Květa Vomelová

    • petra napsal:

      Dobrý den Květo,
      přivydělat si může, částka není omezena. Ale v případě invalidity III. stupně se nedoporučuje úvazek větší než 1/3.

  48. Laďka napsal:

    Dobrý den, platí i pro rok 2011 celkový počet hodin u DPP 150? Děkuji. Dvořáková

  49. karel napsal:

    Jedná se o balíkovou třídírnu české pošty.

  50. karel napsal:

    Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kde je možno najít podrobnosti ohledně hygienyckých předpisů na šatnách. Jedná se mi především o záležitost, kdy je zaměstnavatel povinnen poskytnout dvě skříňky na takz. čisté a pracovní oblečení. Děkuji

Přidejte komentář

   (pro gravatary, nebude zveřejněn)


Práce | Brigády | Moje.kariéra | Poradna | O nás | Kontakt | Zaměstnavatelé

Obchodní podmínky | Ochrana osobních údajů

©2019 KARIERA.CZ s.r.o.