Podle Zákoníku práce vzniká zaměstnanci nárok na dovolenou v délce nejméně 4 týdny v jednom kalendářním roce. Dovolená pro zaměstnance ve státních organizacích je ještě o týden delší – tedy 5 týdnů a dovolená pedagogických pracovníků činí dokonce 8 týdnů.
Ne vždy je však nárok na dovolenou automatický – u dohod o provedení práce nevzniká vůbec a u dohod o pracovní činnosti jedině pokud je to stanoveno ve smouvě či ve vnitřním předpisu.
Dovolená za kalendářní rok
Nárok na dovolenou za kalendářní rok zaměstnanci vzniká, pokud za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli odpracoval v rámci kalendářního roku alespoň 60 dnů. Pokud během dovolené připadne na některý den státní svátek, tento den se do dovolené nezapočítává.
Například při změně zaměstnavatele se počítá tzv. poměrná část dovolené, která činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
Dovolená za odpracované dny
Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, náleží dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.
Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel
Podle § 217 dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část trvat nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnanci písemně oznámit dobu čerpání dovolené alespoň 14 dnů předem.
Hromadné čerpání dovolené
Zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací určit hromadné čerpání dovolené, jestliže je to nutné z provozních důvodů; hromadné čerpání dovolené pak nesmí činit více než 2 týdny (příp. u uměleckých souborů 4 týdny). Určení hromadného čerpání dovolené je možné pouze z provozních důvodů.
Náhrada za dovolenou
Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
Na náhradu mzdy nebo platu za 4 týdny nevyčerpané dovolené má zaměstnanec nárok pouze v případě skončení pracovního poměru.
Dle Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, část IX, § 211-223.
Podobné články - vybírá robot
- Dovolená podle nového Zákoníku práce
- Zákoník práce: Rozvázání pracovního poměru
- Zákoník práce: Práce přesčas
- Jaké změny přináší Zákoník práce zaměstnancům
- Nový Zákoník práce z pohledu zaměstnavatele
Kategorie: Pracovní právo, Pro zaměstnance
Štítky: právo, zákon, zákoník práce, zaměstnanec
Pokud se Vám článek líbil, začněte odebírat RSS kanál poradny Kariéry.
toto neni moc dobry pro zamestnance.. prave jsem se zamestnala na dobu urcitou od 3.5. do 26.11. a diky tomuto zakonu nebudu mit za 2 odpracovane mesice narok na dovolenou, ktera by cinila 4 dny a to je docela dost..
Dobrý den,
prosím o radu, přítel dal výpověď a běží mu výpovědní lhůta. Končí k 30.9.2010. Požádal zaměstnavatele o 14 dní dovolené na konci září, ale ten mu dovolenou neschválil. Žádá tedy o její proplacení po skončení prac. poměru, ale zaměstnavatel mu odpověděl, že mu dovolenou proplatí nikoliv se mzdou za září (poslední odprac. měsíc), ale až za říjen jelikož se mu již sníží průměr Kč na den. Má na to zaměstnavatel právo? Existuje nějaký předpis do kdy musí být závazky vůči zaměstnanci vyřešeny (jako např. odstupné, které musí být vyplaceno v nejbližším výpl. termínu po skončení prac. poměru)? Jak je to s vydáním zápočtového listu?
Předem děkuji za odpověď
Alice
Pro Alici:
Dobrý den,
dobu čerpání dovolené skutečně určuje zaměstnavatel.
Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo na některou její složku.
Podle § 313 Zákoníku práce při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání – zápočtový list. Tedy již poslední den pracovního poměru by měl zaměstnanec mít možnost si tento zápočtový list vyzvednout.
Dobrý den paní Petro,
děkuji za Vaši odpověď a ráda bych se ještě zeptala, zda má právo zaměstnavatel podmiňovat vydání zápočtového listu. Pracovala jsem pro společnost mimo Brno a výpověď mi přišla v době pracovní neschopnosti k 13.5. (po 14 dnech pracovní neschopnosti), nyní jsem si našla nové zaměstnání a pracovní neschopnost ukončila. Z důvodu vstupních školení, které bych zameškala mi nový zaměstnavatel neumožní zajet do původní firmy k vyřízení výstupních formalit. Původní zaměstnavatel na těchto formalitách však trvá a podmiňuje tím vydání zápočtového listu.
Dále jsem se chtěla zeptat, zda je původní zaměstnavatel oprávněn zdržovat odeslání potvrzení o ukončení pracovní neschopnosti na OSSZ nebo zda je nějaké nařízení do kdy tak musí učinit.
Mám obavy, že nedostanu ani zápočtový list ani proplacenou neschopnost.
Předem děkuji za radu a pomoc.
Pěkný den
Alice