Projektivní techniky při výběru zaměstnanců

Vydáno 30.prosinec 2014 v 16:38, redakce

Nalezení vhodného zaměstnance může být obtížný a zdlouhavý proces. K rozpoznání jeho předpokladů pro výkon profese, psychického nastavení a typologie osobnosti mohou napomoci psychodiagnostické metody, jaké jsou například projektivní techniky. Jejich interpretace neboli výklad však patří do rukou zkušeného psychologa či vyškoleného personalisty.

Stressful people waiting for job interviewProjektivní techniky jsou využívány v individuálních či skupinových výběrových řízeních. Stává se to v situacích, kdy zaměstnavatel potřebuje odhalit obtížně vyjádřitelné duševní obsahy uchazeče, které nejsou zjistitelné prostřednictvím přímého dotazování.

Co projektivní techniky odhalí

Základním principem všech těchto technik je projekce neboli promítání vlastních pocitů a názorů do reality. Projektivní techniky umožňují člověku vyjádřit svoje přesvědčení, nepřímým způsobem, daleko spontánněji, bez nutnosti hodnocení, autocenzury a bez rizika přímé konfrontace s jiným stanoviskem. Zkoumají osobnost komplexně a svou neformálností snižují možnou nervozitu, která může ovlivňovat například výsledky výkonnostních testů. Projektivní techniky pomáhají odhalit podvědomé příčiny jednání a jsou zaměřeny převážně na dynamické charakteristiky osobnosti, jako jsou potřeby, zájmy, interpersonální vztahy, názory či vnitřní konflikty. Nahlížejí za masku či hraní role, za kterými se někdy uchazeči z různých důvodů skrývají.

Typy projektivních metod

Projektivní techniky mohou být verbální či neverbální. Mezi nejčastěji využívané projektivní techniky tzv. Tématický apercepční test (TAT), Rorschachův test (ROR), Baum test (kresba stromu), doplňování významů, hraní rolí, vyprávění příběhů, slovní asociace, či interpretace obrázků. Stále častěji se objevuje Lüscherův projektivní barvový test. Projektivní metody můžeme dělit na:

  • verbální (většinou různé formy asociací, verbálně či obrazově prezentovaný materiál)

  • grafické (kresby na dané téma, doplňování začatých kreseb, volné či spontánní kreslení)

  • manipulační (uchazeč něco fyzicky dělá s materiálem nebo ho vybírá mezi ostatními)

Možná rizika projektivních metod

Zkreslení výsledků hrozí v případě, že uchazeč určitý typ testu zná a má naučené adekvátní reakce a odpovědi. V současnosti se již traduje několik testů typu „namalujte strom či dům“, kdy uchazeči ví, jak „nejlépe“ daný úkol splnit, aby zapůsobili přiléhavým, vyrovnaným dojmem. Nevýhodou je také sporná validita neboli správnost vyhodnocení projektivních metod. Nelze zde využít běžné psychometrické postupy. Hrozbou může být neprofesionální interpretace testu či ovlivnění interpretující osobou. V rámci úspor zaměstnavatelů výsledky testů někdy interpretují osoby, které nemají potřebné vzdělání a praxi. Mohou pak promítat do výkladu své vlastní postoje či popisovat jednotlivé znaky laicky či vytržené z kontextu.

Jaké jsou možnosti rozpoznání kvalitního uchazeče

Existují různé metody rozpoznání vhodného kandidáta při výběru zaměstnanců. Vybírat lze v několika kolech, individuálně či ve skupině. Přínosné je zkombinovat více způsobů. Zde je přehled některých možnosti, které lze při výběru využít:

  1. Tvrdá data – informace o dosaženém vzdělání, jazykových a jiných specifických znalostech
  2. Rozbor životopisu – jak vypadá, stylistika, gramatika, co chybí či přebývá
  3. Uvedené reference – vyplatí se diskrétní ověření referencí potenciálním zaměstnavatelem
  4. Pohovor – přínosný je většinou polostrukturovaný behaviorálně zaměřený rozhovor
  5. Metoda „on job“ – přesnější je hodnocení uchazeče přímo při práci, na níž je vybírán
  6. Psychodiagnostické metody:
    • psychologické testy zaměřené na schopnosti
    • psychologické testy zaměřené na výkonnost
    • osobnostní dotazníky
    • projektivní metody
  7. Kombinace všech metod – nejspolehlivější způsob nalezení kvalitního zaměstnance

Proč jen pohovor nestačí

Kvalifikovaně vedený pohovor a rozbor životopisu uchazeče je nejčastější metodou při výběru. Přitom častokrát nemůže odhalit důležité osobnostní rysy a psychické nastavení uchazeče. Uchazeč při rozhovoru může mít dostatek prostoru k tomu, aby se prezentoval přijatelným způsobem a odpovídal tak, jak to od něj očekává. Manažer či personalista pak jeho projev subjektivně hodnotí a mohou podlehnout například efektu prvního dojmu či jiné chybě v úsudku.Při hledání vhodné metodiky výběru na konkrétní typ pozice se jeví výhodné spolupracovat se zkušeným psychologem, který navrhne materiály k testům uzpůsobené pro českou populaci a s ověřenou kvalitou.

Promyšlená příprava a dostatek času jsou důležité faktory ovlivňující úspěšnost výběrového řízení. Psychologické metody jako jsou projektivní techniky výrazně napomáhají k odhalení potenciálu ukrytého v každém člověku.

Ing. Sabina Morawitzová

Kategorie: Hledání práce, Přijímací řízení

Štítky: , ,

Pokud se Vám článek líbil, začněte odebírat RSS kanál poradny Kariéry.

Přidejte komentář

   (pro gravatary, nebude zveřejněn)


Práce | Brigády | Moje.kariéra | Poradna | Spolupráce | O nás | Kontakt | Zaměstnavatelé

Obchodní podmínky | Ochrana osobních údajů

©2017 KARIERA.CZ s.r.o.