Nebuďte otrokem své práce!

Vydáno 9.květen 2008 v 13:00, redakce

Na cestě k dosažení pracovních úspěchů musíte stále sledovat aktuální dění ve Vaší oblasti a rozšiřovat své znalosti a schopnosti. To Vás však nutí věnovat se práci do značné míry i na úkor volného času. Současná doba se v tomto směru stala živnou půdou pro rozvoj pracovní závislosti. V našem článku se například dozvíte, jak workoholismus vzniká, projevuje se, jaké jsou možnosti prevence, případně kde hledat východisko.

Jedna z nejrozšířenějších závislostí

Sami byste měli poznat, kdy skončit.

Workoholismus je jednou z nejčastějších závislostí u nás, proto se dostal do popředí zájmu odborníků. Člověk, který jí trpí, tráví většinu svého času povinnostmi spojenými se svou prací. I když má právě volno, stále na svou práci myslí a nedokáže se od ní odpoutat.

V pokročilé fázi pak může workoholik nevědomky vytěsnit veškerý soukromý život, přichází o koníčky, přátele, žije už jen svým zaměstnáním. Mimo něj se pak cítí nesvůj, odříznutý od světa. To vše je doprovázeno vysokou mírou stresu, přidávají se poruchy spánku či nechutenství. Trvá-li takový stav delší dobu, může člověku do budoucna přinést četné zdravotní problémy.

Závislost na práci vzniká pozvolna

Máte-li zaměstnání, které Vás baví, pak je pro Vás příjemnou radostí se ve své profesi stále zdokonalovat, zvyšovat si kvalifikaci. Práce Vás naplňuje a nepřipadá Vám tedy nijak neobvyklé v zaměstnání trávit hodně času a i úkoly případně dokončovat doma po večerech. V této fázi by se už však měl člověk nad sebou zamyslet.

Workoholismus má s jinými typy závislostí společné to, že vzniká pozvolna, neuvědoměle. Na rozdíl od ostatních se však jeho negativní účinky na organismus neprojeví (alespoň viditelně) ihned. Největší hrozbou workoholismu je pro zdraví jedince neustálý stres a napětí, které tuto závislost doprovází.

Workoholici jsou individualisté

Velké množství lidí se domnívá, že nadřízení preferují zaměstnance, kteří na svou práci myslí pořád, obětují se jí. Moderní trendy však hovoří o opaku.

Vedení mnoha podniků dnes považuje za samozřejmou vlastnost svých pracovníků schopnost spolupráce. Workoholik je však zarytě přesvědčený, že nikdo neodvede danou práci tak kvalitně jako on sám, že je nenahraditelný. Spolupráce v rámci týmu je mu proto zcela cizí.

Mohlo by se tedy zdát, že takový zaměstnanec může vyniknout ve funkci, kde je od něj vyžadována čistě individuální práce.

Člověk prací pohlcený se však většinou neosvědčí ani jako vedoucí pracovník. Žije totiž ve svém světě odtrženém od reality. Nepřichází do kontaktu s běžnými lidskými problémy a potřeby podřízených jsou mu cizí. Vyžaduje od nich naprosté obětování práci a těžko akceptuje, že po skončení oficiální pracovní doby mohou jen tak odložit rozdělaný úkol a odejít domů k rodině.

Kde končí zdravé zapálení do práce?

To, že si občas berete práci domů, nutně neznamená, že jste workoholik. Někdy může být naopak užitečné věnovat svým povinnostem večer či víkend, nesmí se to však stát pravidlem. Pokud však dlouhodobě cítíte intenzivní touhu a nutkání pracovat, berte to jako varovný signál.

Zkuste si odpovědět na následující otázky:

  • Budíte se ze spánku s myšlenkami na povinnosti, jež Vás další den čekají?
  • Pravidelně spěcháte do zaměstnání, přestože vlastně nemusíte?
  • Berete si dobrovolně mnohem více povinností, než dokážete zvládnout v běžné pracovní době?
  • Zůstáváte často v zaměstnání přesčas a přijde Vám normální nosit si domů zbylé úkoly?
  • Je pro Vás obtížné pracovní kolotoč opustit a přejít na jinou činnost?
  • Pracujete běžně o víkendech?
  • Odkládáte dovolenou už více než rok?
  • Máte tendence kontrolovat práci svých podřízených či kolegů?

Více než polovina kladných odpovědí by pro Vás měla být důvodem k zamyšlení nad Vaším životním stylem.

Jak s případnou závislostí bojovat?

Člověk, jenž má podezření, že trpí závislostí na práci, by měl především vyhledat pomoc psychologa. Specifické pro léčbu tohoto typu závislosti je, že práce se ve svém životě nemůžete zcela zříci jako například alkoholu či drog. Léčba workoholismu tedy především spočívá v osvojení si nového životního režimu, kde zaměstnání již nemá tak výsadní postavení.

Prevence? Žijte vyváženě!

Pracující člověk tráví obvykle přibližně třetinu svého dne v práci, třetinu spánkem a zbylých 8 hodin tvoří volný čas. Ten je podle odborníků vhodné dělit napůl mezi koníčky a rodinu (případně přátele). Odpočívejte aktivně, nejen sportem, ale i návštěvou kina či divadla, čtením knih apod. Vyhnete se tak výčitkám svědomí, že se můžete právě teď věnovat práci a místo toho nic neděláte.

Během pracovního týdne choďte pravidelně na obědy. Snažte se při nich vyhýbat pracovním tématům, jakékoli pauzy totiž slouží mimo jiné k odpočinku od těchto povinností.

Je právě Vaše práce značně časově náročná a vyžaduje maximální nasazení? Zkuste si co nejlépe zorganizovat své povinnosti a získat tak maximum volného času. Všechny pracovní záležitosti zanechte při odchodu za dveřmi kanceláře a opravdu si odpočiňte. Zvládnete-li si takto uspořádat svůj život, pracovní závislost se Vám zaručeně obloukem vyhne.

Kategorie: Osobnostní rozvoj

Štítky: , , , ,

Pokud se Vám článek líbil, začněte odebírat RSS kanál poradny Kariéry.

Přidejte komentář

   (pro gravatary, nebude zveřejněn)


Práce | Brigády | Moje.kariéra | Poradna | Spolupráce | O nás | Kontakt | Zaměstnavatelé

Obchodní podmínky | Ochrana osobních údajů

©2017 KARIERA.CZ s.r.o.