MÁ ZAMĚSTNAVATEL PRÁVO NA ZMĚNU SMĚN?

Vydáno 8.leden 2018 v 11:40, redakce

Podle § 81 Zákoníku práce rozvrhuje pracovní dobu zaměstnavatel – určuje začátek a konec směn. Jak je to v případě, že zaměstnavatel oznámí změnu v zavedených směnách? Musíte novou pracovní dobu akceptovat?

Odpověď bohužel není jednoduchá. Začněte tím, že si znovu pročtete pracovní smlouvu – je velmi důležité, co je v pracovní smlouvě uvedeno.

PRACOVNÍ SMLOUVA

Pokud je ve smlouvě uvedeno přesné vyjmenování které dny v týdnu a OD – DO, je to pro Vás dobré. Změna v pracovní smlouvě může být provedena pouze písemnou dohodou obou stran! Novou pracovní dobu tedy akceptovat nemusíte.

Pokud v pracovní smlouvě přesná pracovní doba uvedena není, je situace jiná.

ZE DNE NA DEN SMĚNY MĚNIT NELZE

Zákoník práce na to pamatuje a zaměstnavateli ukládá povinnost písemně seznámit zaměstnance s rozvrhem týdenní pracovní doby nejpozději 2 týdny předem!

U pružného rozvržení pracovní doby je situace opět trošku jiná. Pružná pracovní doba zahrnuje časové úseky základní a volitelné pracovní doby, jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel. V základní pracovní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti. V rámci volitelné pracovní doby si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby a přitom celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.

Povinnost být na pracovišti je například stanovena od 10:00-15:00. Zaměstnanec tedy např. může přijít kdykoliv před desátou a odejít kdykoliv po třetí. Samozřejmě zaměstnanec musí odpracovat celkový stanovený počet hodin.

NEROVNOMĚRNÁ PRACOVNÍ DOBA ( i KRÁTKÝ A DLOUHÝ TÝDEN)

Pracovní doba může být rozvržena i nerovnoměrně – každý týden jinak. Pak se počet odpracovaných hodin v jednotlivých týdnech posuzuje za takzvané vyrovnávací období (to může činit až 26, resp. 52 týdnů s tím, že průměrná pracovní doba nesmí přesáhnout 40 hodin).

Stále platí povinnost písemně zaměstnance informovat o rozvrhu týdenní pracovní doby alespoň 2 týdny předem.

KONTO PRACOVNÍ DOBY

Konto pracovní doby je způsob rozvržení pracovní doby a to pouze na základě kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu (u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace). Pro zaměstnavatele má velké výhody, ale v praxi moc rozšířený není. Konto pracovní doby totiž umožňuje, aby zaměstnavatel zaměstnanci přiděloval práci na základě aktuálních potřeb – stačí týdenní upozornění předem. Uplatňuje se výše popsané vyrovnávací období.

Pro zaměstnavatele je tento systém komplikovaný pro administrativní náročnost. Zaměstnanec má menší možnosti ovlivnit rozvržení pracovní doby. Konto pracovní doby bývá uplatňováno například ve výrobních firmách, kde mohou vznikat výkyvy ve výrobě např. díky nepravidelným objednávkám zboží (někdy je jich moc a další týden zase málo).

PRÁCE PŘESČAS – pro všechny typy pracovní doby

Pokud zaměstnavatel z vážných provozních důvodů nařídí práci přesčas – § 93, může tak učinit i i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami,  teoreticky i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.

Share

Kategorie: Pracovní právo, Pro zaměstnance

Štítky: , ,

Pokud se Vám článek líbil, začněte odebírat RSS kanál poradny Kariéry.

Přidejte komentář

   (pro gravatary, nebude zveřejněn)


Práce | Brigády | Moje.kariéra | Poradna | O nás | Kontakt | Zaměstnavatelé

Obchodní podmínky | Ochrana osobních údajů

©2018 KARIERA.CZ s.r.o.