Nový Zákoník práce z pohledu zaměstnavatele

Vydáno 7.květen 2008 v 14:50, redakce

Od začátku ledna 2007 platí nový Zákoník práce. Zahrnuje nové úpravy uzavírání, změn i skočení pracovního poměru. Úpravy se dotknou například i pracovní doby, nemocenské, srážek z příjmu či uzavírání kolektivních smluv. V našem článku se na nový Zákoník podíváme blíže.

Co není zakázáno je dovoleno

Velkou změnou je základní princip Zákoníku. Vystihuje ho věta „Co není zakázáno, je dovoleno“, dříve tomu bylo přesně naopak. Podle tvůrců nového zákoníku má výše zmíněné napomoci k liberalizaci pracovněprávních vztahů. Měl by se tak pro Vás vytvořit větší prostor pro smluvní ujednání. Nově můžete například zvýhodňovat jednotlivé skupiny i konkrétní zaměstnance.

Sjednání pracovního poměru

Zaměstnavatelům je doporučováno sestavit si nový vzor pracovní smlouvy. Nově totiž můžete se zaměstnancem sjednat více míst výkonu práce. Mění se také způsob prodlužování zkušební doby (v závislosti na neodpracované době) a možnosti zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Zaměstnance také musíte informovat o uzavřených kolektivních smlouvách, sjednocuje se výpovědní doba, mění se úprava konkurenčních doložek atd.

Nevýhodou pro hodně firem je zrušení možnosti uzavírat vedlejší pracovní poměr. Ten byl často využívaný k doplnění stavů zaměstnanců, protože měl mnohem volnější podmínky.

Mzda

Mzdu zaměstnanců máte podle nového Zákoníku sjednávat v pracovní smlouvě či kolektivní smlouvě, případně ji upravit vnitřním předpisem či mzdovým výměrem. Výše současné minimální mzdy je 8000 Kč (v platnosti od ledna 2007). Minimální mzda je nyní přímo zakotvena v nařízení vlády, upravována bude novelami.

Úprava pracovní doby

Součástí pracovní doby je nově od počátku roku 2007 i doba, kdy je zaměstnanec připraven na pracovišti k výkonu své práce (např. řidič čekající na jízdu – dříve pohotovost na pracovišti). Za tento čas musíte zaměstnanci vyplácet běžnou mzdu.

Pracovní pohotovost se nově týká pouze případů, kdy je zaměstnanec připravený na jiném dohodnutém místě mimo pracoviště (např. lékař čekající „na telefonu“). Za pracovní pohotovost pak zaměstnanci náleží pouze 1/10 průměrného výdělku.

Mladiství do 18 let mohou nově pracovat jen 30 hodin týdně. Tím vzniká pro mnohé zaměstnavatele problém s brigádami a se zaměstnáváním mladistvých vůbec.

Konta pracovní doby

Konta pracovní doby mají pomoci firmám, které mají v průběhu roku nerovnoměrné vytížení zaměstnanců. Mzdu zaměstnanci vyplácíte konstantně stejnou (minimálně 80 % průměrného výdělku), pracovní dobu mu však upravujete podle aktuální potřeby. Zaměstnanec tak v některé části roku odpracuje více přesčasů a jindy má více volna.

V konečném součtu však počet odpracovaných hodin musí zůstat zachovaný. K tomu je potřeba vést související evidenci. V případě ukončení pracovního poměru (před koncem vyrovnávacího období) se pak musí mzda dorovnat.

Přesčasy

Zaměstnanci můžete nařídit až 150 hodin přesčasů ročně. Jejich celkový rozsah však nesmí překročit v průměru 8 hodin týdně v období nanejvýš 26 týdnů.

Nový Zákoník zakazuje absolutně práci přesčas pro mladistvé do 18 let.

Zkušební doba

Zkušební dobu můžete stanovit až tři měsíce dlouhou, musí však být sjednána písemně nejpozději v den nástupu zaměstnance.

Výpověď ve zkušební době je z Vaší i zaměstnancovy strany možná z jakéhokoli (i žádného) důvodu. Zaměstnanci však nemůžete dát výpověď v prvních 14 dnech jeho pracovní neschopnosti.

Propouštění

Nový Zákoník práce z toho původního převzal pravidlo, že zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli (i žádného) důvodu. Vy však stále pouze z důvodů zákonem vymezených, které zůstaly zachovány (např. Zrušení zaměstnavatele či jeho části, změna sídla atd.).

Výpovědní doba je obecně stanovena na 2 měsíce s možností sjednání delší výpovědní doby. To musí být uvedeno v pracovní smlouvě, v kolektivní smlouvě, či vnitřním předpisu.

Na odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku má nárok zaměstnanec při rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn. Odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku pak náleží zaměstnanci, který ukončí pracovní poměr ze zdravotních důvodů pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí.

Od ledna je zrušena Vaše povinnost hledat ve stanovených případech propouštěnému zaměstnanci novou vhodnou pozici, jak tomu bylo dříve (např. částečně invalidnímu pracovníkovi).

Posílení pozice odborů

Bez ohledu na počet v odborech sdružených osob mohou tyto odbory jednat za všechny zaměstnance podniku. Působí-li v podniku více odborových organizací, musíte jednat se všemi například o uzavření kolektivní smlouvy. Tyto organizace pak musí vystupovat ve vzájemné shodě. Když ke shodě mezi nimi nedojde, máte právo uzavřít kolektivní smlouvu s nejsilnější(mi) z nich co do počtu jejích členů, kteří jsou v podniku zaměstnaní.

Placení nemocenské platné od 1.1.2008

V souvislosti s návrhem zákona o nemocenském pojištění budete mít od příštího roku povinnost poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy, nebo platu za prvních 14 dní (pracovní dny a svátky) pracovní neschopnosti.

Nemocnému zaměstnanci zaplatíte 30 % průměrného výdělku za první 3 dny a 69 % průměrného výdělku od 4. dne. Vyplacenou náhradu mzdy si pak odečtete od pojistného na nemocenské pojištění.

Shrnuli jsme zde hlavní změny, ke kterým dochází díky novému Zákoníku práce. Doufáme, že Vám náš článek pomůže k lepšímu zorientování v nových právech a povinnostech. Novinky v systému dovolených najdete v našem tematickém článku Dovolená podle nového Zákoníku práce.

Kategorie: Pracovní právo

Štítky: , , ,

Pokud se Vám článek líbil, začněte odebírat RSS kanál poradny Kariéry.

Přidejte komentář

   (pro gravatary, nebude zveřejněn)


Práce | Brigády | Moje.kariéra | Poradna | Spolupráce | O nás | Kontakt | Zaměstnavatelé

Obchodní podmínky | Ochrana osobních údajů

©2017 Portál práce KARIERA.CZ s.r.o.