Zákoník práce 2011: Přehled změn

Vydáno 14.leden 2011 v 18:01, redakce, 187 komentáře

V období od 1.1.2011 do 31.12.2013 dochází k několika změnám v Zákoníku práce, které ovlivní především zaměstnavatele. Prodlužuje se jim totiž doba, kdy musí platit zaměstnancům náhradu mzdy v době pracovní neschopnosti či karantény.

Zkušební doba a nemoc

Zaměstnavatel nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Od roku 2014 se vrací původní úprava, která tuto dobu stanovovala na pouze prvních 14 dnů.

Kdo platí nemocenskou

I nadále náleží zaměstnancům náhrada mzdy pouze za pracovní dny a za svátky, za které jinak přísluší náhrada mzdy nebo se plat nebo mzda nekrátí. V prvních 21 dnech náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, pak se plátcem nemocenské stává příslušná OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení). Stále platí, že za první tři dny nemoci náhrada nenáleží.

Pro dobu od 1. ledna 2011 je i nadále stanovena nemocenská ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) po celou dobu pracovní neschopnosti či nařízené karantény.

Náhrady mzdy u dohody o pracovní činnosti

Zaměstnanci, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, náleží v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náhrada odměny z dohody.

Nemoc začala před 1.lednem 2011

Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo byla nařízena karanténa před 1. lednem 2011 a trvá ještě v roce 2011, přísluší náhrada mzdy nebo platu nebo náhrada odměny z dohody pouze v době prvních 14 kalendářních dnů od zaměstnavatele podle původní úpravy.

Dohoda o provedení práce pouze písemně

Dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak jsou neplatné.

Zákoník práce 2011: Přehled změn

V období od 1.1.2011 do 31.12.2013 dochází k několika změnám v Zákoníku práce, které ovlivní především zaměstnavatele.
Prodlužuje se jim totiž doba, kdy musí platit zaměstnancům náhradu mzdy v době pracovní neschopnosti či karantény.

Zkušební doba a nemoc
Zaměstnavatel nemůže  ve  zkušební  době  zrušit  pracovní  poměr v době  prvních  21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti(karantény)zaměstnance. Od roku 2014 se vrací původní úprava, která tuto dobu stanovovala na pouze prvních 14 dnů.

Kdo platí nemocenskou
I nadále náleží zaměstnancům náhrada mzdy pouze za pracovní dny  a za  svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci  náhrada  mzdy  nebo  se mu plat nebo mzda nekrátí. V prvních 21 dnech náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, pak se plátcem nemocenské stává příslušná OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení). Stále platí, že za první tři dny nemoci náhrada nenáleží.
Pro dobu od 1. ledna 2011 je i nadále stanovena nemocenská ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) po celou dobu pracovní neschopnosti či nařízené karantény.

Náhrady mzdy u dohody o pracovní činnosti
Zaměstnanci,  který  pracuje  na  základě  dohody  o pracovní činnosti, v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní  neschopnosti  (karantény) náhrada odměny z dohody.

Nemoc začala před 1.lednem 2011
Jestliže  dočasná  pracovní neschopnost vznikla nebo byla nařízena karanténa před 1. lednem 2011 a trvá ještě v roce 2011, přísluší  náhrada  mzdy  nebo  platu nebo náhrada odměny z dohody pouze v době prvních 14 kalendářních od zaměstnavatele podle původní úpravy.

Dohoda o provedení práce pouze písemně
Dohodu  o  provedení  práce  nebo  dohodu  o  pracovní činnosti je zaměstnavatel  povinen  uzavřít  písemně,  jinak  jsou  neplatné.Zákoník práce 2011: Přehled změn

V období od 1.1.2011 do 31.12.2013 dochází k několika změnám v Zákoníku práce, které ovlivní především zaměstnavatele.

Prodlužuje se jim totiž doba, kdy musí platit zaměstnancům náhradu mzdy v době pracovní neschopnosti či karantény.

Zkušební doba a nemoc

Zaměstnavatel nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti(karantény)zaměstnance. Od roku 2014 se vrací původní úprava, která tuto dobu stanovovala na pouze prvních 14 dnů.

Kdo platí nemocenskou

I nadále náleží zaměstnancům náhrada mzdy pouze za pracovní dny a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí. V prvních 21 dnech náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, pak se plátcem nemocenské stává příslušná OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení). Stále platí, že za první tři dny nemoci náhrada nenáleží.

Pro dobu od 1. ledna 2011 je i nadále stanovena nemocenská ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) po celou dobu pracovní neschopnosti či nařízené karantény.

Náhrady mzdy u dohody o pracovní činnosti

Zaměstnanci, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náhrada odměny z dohody.

Nemoc začala před 1.lednem 2011

Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo byla nařízena karanténa před 1. lednem 2011 a trvá ještě v roce 2011, přísluší náhrada mzdy nebo platu nebo náhrada odměny z dohody pouze v době prvních 14 kalendářních od zaměstnavatele podle původní úpravy.

Dohoda o provedení práce pouze písemně

Dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak jsou neplatné.

Kategorie: Pracovní právo

Štítky: ,

Pokud se Vám článek líbil, začněte odebírat RSS kanál poradny Kariéry.

Komentáře ke článku “Zákoník práce 2011: Přehled změn”

  1. Andrea napsal:

    Dobrý den.Chci se zeptat môže zamestnavatel menit smeny z jedneho dna na druhy a bez toho aby nám to povedal.Děkuji za odpověď.

  2. Jitka napsal:

    Dobrý den,
    chci se zeptat,zda mám dostat výplatní pásku pokud pracuji na DPP?Bylo mi řečeno,že brigádníkům se nedává.Děkuji za odpověď.

  3. Anna napsal:

    Dobrý den, chtěla jsem se zeptat když jsem byla evidována na Úřadu práce a měla jsem dohodu o provedení práce, tak když přesáhnu hrubý výdělek přes 4.000 jestli má úřad práce mě vyřadit z evidence úřadu práce. Děkuji

  4. Yva napsal:

    Dobrý den, bydlím 60km od svého pracoviště, každý den dojíždím, mám nárok na propustku k lékaři na celý den?

    • petra napsal:

      Dobrý den Yvo,
      máte nárok na dobu nezbytně nutnou. Měla byste tedy vyhledat nejbližšího lékaře. Pokud navšívíte lékaře, který je vzdálenější, nebude Vám proplacena celá doba – viz níže:

      1. Vyšetření nebo ošetření
      a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
      b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).

      2. Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce
      Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

  5. JITKA napsal:

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat na nemocenské dávky. V roce jsem byl v pracovní neschopnosti skoro celý rok. Byla mi ukončena neschopnost a nastoupil jsem do zaměstnání. Po třech dnech jsem opět onemocněl,ale s jinou nemocí. Mám nárok na nemocenské dávky?
    Předem moc děkuji

  6. Jana napsal:

    Dobrý den,mám dotaz.
    můžu se evidovat na úřadu práce zpětně když mateřská dovolená skončila 17.8.2011

  7. dagmar napsal:

    Dobrý den,
    mám dotaz.
    Přítel dostal výpověd ve zkušební době,za 4 dny
    nastoupil na pracovní neschopnost,kdo mu bude vyplácet dávky za prvních21dnů?
    bývalý zaměstnavatel nebo sociální správa?
    Děkuji

    • petra napsal:

      Dobrý den Dagmar,
      bohužel nikdo, pracovní poměr je ukončen, čssz vyplácí nemocenskou od 22. dne nemoci.

  8. pavel napsal:

    Dobrý deň. Prosím o radu. V pracovnej zmluve stojí: b) za řádně vykonanou práci se zaměstnavatel zavazuje poskytovat takto sjednanou odměnu: 30% z vykonané práce, nejméně však 9.000,- Kč brutto.
    f) týdenní pracovní úvazek zaměstnance činí 40 hodin.
    O sviatkoch bez zmienky. Patrí nám zamestnancom náhrada mzdy za sviatok, ak sviatok pripadol na môj klasický pracovný deň a nepracovali sme? Tvrdí, že nieje povinný nič platiť ak nemám fixnú prac. dobu. Mne momentálne plynie dvojmesačná výpovedná doba. Od nového roku nastupujem do nového zamestnania. Je možné aj po ukončení prac. pomeru nejakým spôsobom vymáhať dlžnú časť mzdy? Ak áno, aký časový horizont zpátky?

    Ďakujem za skorú odpoveď

  9. Ludmila napsal:

    Dobrý den
    Měla jsem sjednaný pracovní poměr na dobu určitou od 28.5.2011 do 30.11.2011 od 23.8.2011 jsem po vážné nemoci v pracovní neschopnosti,která potrvá do doby odchodu do invalidního důchodu.Můj zaměstnavatel mi,ale vzkázal,že se musím od 1.12.2011 přihlásit na Úřad práce. nevím tedy jak mám postupovat,když moje pracovní neschopnost stále trvá a zda je možné nahlásit se na ÚP.Jednání zaměstnavatele se mi nezdá být zákonné.

    • petra napsal:

      Dobrý den Ludmilo,
      pokud jde o pracovní poměr na dobu určitou, pak skutečně končí sjednaným dnem bez ohledu na pracovní neschopnost. Dále byste pobírala nemocenskou od ČSSZ (za předpokladu, že na ni máte nárok – raději se informujte přímo na čssz, jakou část podpůrčí doby máte vyčerpánu). Po uzdravení byste se mohla registrovala na ÚP.

  10. jaroslav napsal:

    Dobrý den.
    Mám sjednán pracovní poměr na dobu určitou do 31.12.2011
    Muj dotaz do jaké doby před ukončením prac.poměru msí oznámit zamstnavatel že pacovní poměr končí, Musí zaměstnanec oznámit zaměstnavateli že prac. smlouvu nechce podlužit,pokud ano ,do jaké doby. Jaká bude smlouva po ukončení stávající smlouvy pokud k oznámení nedojde.

    • petra napsal:

      Dobrý den Jaroslave,
      pracovní poměr končí sjednaným dnem, není potřeba jej nijak ukončovat.

      § 48
      (2) Pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby.

      § 65 Skončení pracovního poměru na dobu určitou
      (1) Pracovní poměr na dobu určitou může skončit také ostatními způsoby uvedenými v § 48 odst. 1, 3 a 4. Byla-li doba trvání tohoto pracovního poměru omezena na dobu konání určitých prací, upozorní zaměstnavatel zaměstnance na skončení těchto prací včas, zpravidla alespoň 3 dny předem.
      (2) Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby (§ 48 odst. 2) s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.

  11. Andrea napsal:

    Dobrý deň.Chcela by som sa opýtať v breznu som nastúpila na nemocenskú a ukončila som ju červenci.Jeden deň som odpracovala a potom som mala týždeň dovolenky a znovu som išla na nemocenskú a na nemocenskej som doteraz.Potrebovala by som vedieť či sa skracuje dovolenka a koľko.Ďakujem.

    • petra napsal:

      Dobrý den Andreo,
      pokud máte letos odpracováno alespoň 60 směn, pak Vám vzniká nárok na dovolenou.
      Tato dovolená se krátí takto:
      Nepracoval-li zaměstnanec, pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, zaměstnavatel krátí dovolenou za prvých 100 takto zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu.

  12. Jiřina napsal:

    Dobrý den, mám dotaz ohledně našeho zaměstnance. Obecně by mě zajímalo, jestli je pro zaměstnavatele nějaká obrana při opakované neschopnosti zaměstnance/ obvykle jde o neschopenku na bolesti zad/, z jakých důvodů je možné dát takovému nespolehlivému zaměstnanci výpověď, zda v době vyplácení nemocenských dávek zaměstnavatelem je možno zaměstnance zkonrolovat a v případě že nebyl doma ,jak postupovat při nevyplacení těchto dávek….prostě jaké by to vše mělo mít postupy a náležitosti. ještě jsme se tímto nesetkali , tomuto zaměstnanci jsme dokonce dali měsíc neplaceného volna na doprovod dětí v lázních a nyní bohužel máme podezření, že neschopenka je dlouhodobější a že se bude opakovat. Takovýto zaměstnanec nás bude stát dost peněz a nemůžeme na jeho místo přijmout jiného, čili nám velmi komplikuje situaci a zdá se, že nemůžeme nic dělat….Děkuji

    • petra napsal:

      Dobrý den Jiřino,
      toto je obecně velký problém. V době pracovní neschopnosti bohužel nelze dát zaměstnanci výpověď. Teď od ledna 2012 by měl přibýt nový výpovědní důvod – za „zvlášť hrubým způsobem“ porušený lékařem stanovený režim při nemocenské (bez nároku na odstupné, ale se standardní výpovědní dobou).

      Určitě máte právo zaměstnance kontrolovat v době nemoci:
      Zaměstnavatel je oprávněn dát příslušnému orgánu nemocenského pojištění (OSSZ, PSSZ) podnět ke kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, jde-li o jeho zaměstnance. Místní příslušnost OSSZ k této kontrole se přitom řídí místem pobytu práce neschopného zaměstnance v době pracovní neschopnosti. V době prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti může zaměstnavatel rovněž sám provést kontrolu toho, zda se jeho práce neschopný zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a zda dodržuje povolené vycházky. Zjistí-li porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, je povinen pak o tom sepsat písemný záznam a stejnopis tohoto záznamu je povinen předat práce neschopnému pojištěnci, OSSZ a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance.
      zdroj: http://www.cssz.cz/templates/nejcastejsi-dotazy.aspx?NRMODE=Published&NRNODEGUID=%7b297E2F70-A9FC-4549-95A0-74E5AF560B02%7d&NRORIGINALURL=%2fcz%2finformace%2fnejcastejsi-dotazy%2fnejcastejsi-dotazy-nemocenske-pojisteni%2ehtm&NRCACHEHINT=Guest#46

      § 192 Zákoníku práce
      (5) Porušil-li zaměstnanec v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti uvedené v odstavci 6 větě první, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout.
      (6) Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou zvláštním právním předpisem zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení povinnosti uvedené ve větě první zaměstnancem vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu; stejnopis tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance. Zaměstnavatel je oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení tohoto režimu. Zaměstnanec je povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování svých povinností uvedených ve větě první.

  13. Petr napsal:

    Dobrý den,
    ve firmě pracuji více než 2 roky. Zaměstnavatel po mně požaduje, abych změnil stávající pracovní pozici skladníka na pozici fakturanta, neboť náplň mé stávající práce plánuje rozložit mezi ostatní pracovníky. Pozici fakturanta však z mnoha důvodů vykonávat nechci, o čemž nechce zaměstnavatel ani slyšet. Pokud tedy na jeho požadavek nepřistoupím, dojde nejspíš k ukončení pracovního poměru. Výpověď sám dát nechci, a proto se nabízí možnost ukončení poměru dohodou. V souvislosti s tím by mne zajímala má práva.
    Uvědomuji si, že na dni ukončení prac. poměru dohodou se musí shodnout obě strany,a že tímto dnem poměr zaniká, zajímá mne však:
    a) zda mohu i v případě tohoto typu ukončení prac. poměru vyžadovat ze své strany měsíční popř. 2 měsíční „výpovědní“ lhůtu a trvat si na ní.
    b) jak by to bylo v případě, že by zaměstnavatel na výše uvedené přistoupil, ale vzhledem k povaze vykonávané práce by si nepřál, abych po tyto měsíce chodil do zaměstnání (pokud je to vůbec možné). Náležela by mi stejná výše mzdy nebo nižší?
    c) chápu to správně, že v konečném důsledku by mi náležely 2 platy (domluvená výp. lhůta) + 3 platy (odstupné)

    Předem děkuji za Vaši odpověď.

    • petra napsal:

      Dobrý den Petře,
      a) nerozumím dobře otázce. Je to čistě na Vaší dohodě, k jakému datu ukončíte pracovní poměr.
      b) náležela by Vám náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku
      c) ano, pokud se tak dohodnete

  14. Hanka napsal:

    Dobrý den,
    dnes jsem byla na běžné pracovní směně (poslední tento týden), kde nám těsně před skončením zaměstnavatel oznámil a nařídil, že nás čeká ještě tato směna jedna. To znamená, že dnes ráno jsem se dozvěděla, že dnes večer půjdu znovu do práce. Je toto zákonné? Je nějaká povinná doba jak dlouho předtím toto musí zaměstnavatel ohlásit?
    Předem děkuji za odpověď!

    • petra napsal:

      Dobrý den Hanko,
      ano, je to zákonné. Protože přesčasy mají sloužit k řešení naléhavých provozních situací, může zaměstnavatel nařídit přesčas operativně dle potřeby.

  15. Martina napsal:

    Dobrý den,zajímalo by mne prosím jak je to z Paragrafem na děcko,jestli je to 100% nebo jako,při nemocenské.Děkuji za odpověd

  16. Martin napsal:

    Dobrý večer,děkuji za váš čas a vaše odpovědi.Všem velice pomáháte.
    Chci se zeptat jak to je s § 56 / b.Zaměstnavatel mi občas něco nezaplatí( přesčas,nebo příplatky za odpolední,…) a po mé „reklamaci “ mi to dá ve výplatě až další měsíc.Můžu to považovat za neplnění povinností a dát výpovědˇ a očekávat i odstupné?
    Děkuji za odpověd.

    • petra napsal:

      Dobrý den Martine,
      abyste mohl ukončit pracovní poměr okamžitě, je nutné, aby Vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo jakoukoli její část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti.
      Tedy např. za září – mzda je splatná do konce následujícího měsíce tj. do konce října, 15 dnů po splatnosti 16. listopadu. Pak je nárok i na odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku.

  17. Jakub napsal:

    Dobrý den chtěl bych se zeptat jestli mám nárok na nemocenské jestliže jsem mněl pracovní smlouvu na dobu určitou do 30.9.2011
    Byl jsem v pracovní neschopnosti od 23.9 do 23.10 předem díky za odpověd

    • petra napsal:

      Dobrý den Jakube,
      nemocenskou vyplácí čssz od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Takže ano – za několik dnů.

  18. Libuše Lopraisová napsal:

    Dobrý den,od 22.listopadu 2010 do 31.5.2011 jem byla zaměstnána v podniku kdy mi skončil pracovní poměr na dobu určitou. Od 10.května jsem v pracovní neschopnosti.Chci se zeptat jestli doba pracovní neschopnosti je nějak omezena. Ještě se chci informovat zda budu mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, když jsem do konce roku 2008 byla zaměstnána, potom jsem byla od ledna 2009 na ÚP až do 21.listopadu 2010.Potom jsem pracovala od 22.listopadu do 31.5.2011 děkuji

    • petra napsal:

      Dobrý den paní Lopraisová,
      asi se ptáte, jak dlouho by Vám mohla být vyplácena nemocenská – podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Lze ji za určitých podmínek prodloužit – pokud je naděje na brzké zařazení do pracovního procesu, prodloužení nelze nárokovat, lze o něj zažádat). Zkuste se informovat přímo na příslušných úřadech – budou přesně vědět, kolik máte dnů vyčerpáno (započítávají se i předchozí pracovní neschopnosti, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem této dočasné pracovní neschopnosti).

      Na podporu je znovu nárok za těchto podmínek:
      Uchazeč o zaměstnání, kterému v rozhodném období (3 roky) uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 6 měsíců; tato doba se nevyžaduje, pokud ke skončení zaměstnání nebo výdělečné činnosti došlo ze zdravotních důvodu, nebo došlo-li ke skončení zaměstnání z organizačních důvodů nebo pro porušení povinností ze strany zaměstnavatele.

  19. nikola napsal:

    Dobrý den,pracuji na dobu určitou – 7 hodinový úvazek.Chci se zeptat,zda mi může zaměstnavatel snížit úvazek na 6 hodin,nesouhlasím s tím.Mohu se nějak bránit?Děkuji

    • petra napsal:

      Dobrý den Nikolo,
      úvazek máte určitě stanoven pracovní smlouvou, kterou nelze měnit bez Vašeho souhlasu. Vyžadujte dodržování pracovní smlouvy.
      Můžete se v případě komplikací obrátit na inspektorát práce.

  20. Martina napsal:

    Dobrý den,

    chtěla bych se zeptat jak je to s nemocenskou při směnách krátký/dlouhý týden, kdy je jedna směna s pauzami 13h. Marodila jsem od soboty do pátku a v práci jsem měla být sobotu, neděli, středu a čtvrtek. První tři dny jsou neplacené, to chápu, ale za čtvrtek jsem dostala zaplaceno pouze 8h.(442,-) Účetní tvrdí, že je to tak v zákoníku práce. Že dostanu zaplaceno jen dny, kdy jsem měla být v práci a nanejvýš 8h. i kdybych dělala směny sebedelší. Z toho mi vyplývá, že zaměstnanec který odpracuje stejný měsíční fond jako já, ale směnami od pondělí do pátku,, by měl placenou nemocenskou za stejnou dobu 40h. Tento nepoměr se mi nezdá, tak bych se chtěla zeptat zda to tak je a jak se tedy tento nepoměr vyrovnává. Popřípadě, pokud nemá účetní pravdu, tak jak tuto situaci řešit a dovolat se k nápravě. Moc děkuji za odpověď. Martina M.

  21. Stanislav napsal:

    Dobrý den!Mám dotaz ohledně nařízeného přesčasu,musí mi dát nadřízený dopředu vědět nějakou písemnou formou o tom že ho nařizuje,nebo ho může nařídit z hodiny na hodinu?Děkuji za odpověd‘.

    • petra napsal:

      Dobrý den Stanislave,
      nemusí. Přesčas má v podstatě sloužit pro výjimečné situace, proto není nutné jej písemně dopředu avizovat. Může být nařízen i těsně před koncem směny.

  22. Ilona vokounová napsal:

    dobrý večer, jsem zaměstnaná od 1.srpna 2011 a 8 září jsem potřebovala den dovolené na návštěvu lékaře mimo své bydliště. mám na ni nárok. Dík za odpověď

    • petra napsal:

      Dobrý den Ilono,
      na návštěvu lékaře nepotřebujete dovolenou, jedná se o tzv. důležité osobní překážky v práci podle NV č. 590/2006 Sb.
      1. Vyšetření nebo ošetření
      a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
      b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).

      2. Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce
      Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

  23. Jindra s. napsal:

    Dobrý večer,
    mám dotaz ,který se týká syna na zvýšení kvalifikace.Zaměstnavatel mu umožnil vyškolení na frézaře.Nyní však po ukončení nechce slyšet o zvýšení
    platu,existuje paragraf v zákoníku práce,na který se může obrátit? Děkuji

    • petra napsal:

      Dobrý den Jindro,
      odvolat se můžete jedině na rovné zacházení – např. všichni stejně kvalifikovaní frézaři na stejné pozici by měli mít v rámci firmy stejnou základní mzdu, pokud vykonávají práci stejné hodnoty.

      § 16
      (1) Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.
      (2) V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace. Pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, upravuje antidiskriminační zákon.
      (3) Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným požadavkem nezbytným pro výkon práce; účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. Za diskriminaci se rovněž nepovažují opatření, jejichž účelem je odůvodněno předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke skupině vymezené některým z důvodů uvedených v antidiskriminačním zákonu.

  24. Zuzana Páleníková napsal:

    Od ledna letošního roku jsem na nemocenské. Protože za mě není v zaměstnání zástup a můj zdravotní stav to dovoluje, chodím do zaměstnání a s svou práci vykonávám (pracuji jako účetní na obecním úřadě). Nemocenskou nechci ukončit, protože ještě stále probíhá léčba. Může mi být vyplacena odměna za vykonanou práci? Nejedná se o mzdu, ale o mimořádnou odměnu.

    • petra napsal:

      Dobrý den paní Páleníková,
      bohužel nelze poskytnout odměnu za stejnou práci, na kterou jste na neschopence.

  25. Mirka napsal:

    Dobrý den . Mám dotaz jestli je nějak pozměněn paragraf ohledně okamžité výpovědi zaměstnancem při pozdních platbách výplat na účet zaměstnance.
    „§56 Zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti (§ 141 odst. 1).“ Tento paragraf si mám vysvětlit prosím jak? Když výplatní termín mám 15 dne tak + 15dni je do 30 toho měsíce musí zaměstanvatel zaplatit. Když nezaplatí tak mohu dát výpověď?
    Děkuji Mirka

    • petra napsal:

      Dobrý den Mirko,
      ke změně nedošlo u tohoto paragrafu.
      Mzda je splatná do konce následujícího měsíce po vykonání práce – takže např. za červenec je mzda splatná do konce srpna, 15 dnů po splatnosti ale až 16. září.
      Viz tento judikát: http://www.epravo.cz/top/clanky/okamzite-zruseni-pracovniho-pomeru-pro-nevyplaceni-mzdy-nebo-jeji-casti-74193.html

      § 56 Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem
      Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže,
      a) podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo
      b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti (§ 141 odst. 1).

  26. Vlasta napsal:

    Dobrý den, od 29.12.2010 jsem evidovaná na ÚP po mat.dovol., nyní již žádnou podporu nepobírám, nyní mám možnost pracovat na dohodu o provedení práce, s výdělkem asi 3800,-Kč. zaměstnavatel předpokládá, že
    tato práce by byla asi na 1 rok/nárazově/. Jak mám postupovat při jednání
    na ÚP,chtěla bych i nadále zůstat v evidenci abych mohla hledat trvalé zaměstnání. Pokud mě někdo zaměstná na klasický pracov. poměr vzniknou
    mu z toho nějaké výhody? Děkuji za odpověď Vlasta

    • petra napsal:

      Dorbý den Vlasto,
      do výše výdělku 4000 Kč měsíčně se jedná o tzv. nekolidující zaměstnání, můžete tedy být dál vedena v evidenci.

      Uchazeč o zaměstnání je povinen oznámit úřadu práce výkon nekolidujícího zaměstnání bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti. Ve lhůtě stanovené úřadem práce je povinnen dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny.

      Pokud by Vás někdo zaměstnal v praacovním poměru, žádné výhody mu z Vaší dohody o provedení práce neplynou.

  27. Hana napsal:

    Dobrý den, mám dotaz, zda může být vyplacena mzda pracovníku v době neschopenky s neomezenou vycházkou, který by chodil vykonávat svoji kancelářskou práci podle potřeby.
    Děkuji Hana

    • petra napsal:

      Dobrý den Hano,
      ne, není to možné – muselo by se jednat o jiný druh práce v jiném pracovním vztahu, než je ten, na který je vystavena neschopenka.

  28. Klara napsal:

    Dobry den chci se zeptat jsem na neschopence uz od 1.7.11 a jeste mi zadne penize nedosli. Chci se zeptat jak to je mozne po takove dobe kdyz v zamestnani vsechny doklady dostaly. Predem vam moc dekuji. Klara

    • petra napsal:

      Dobrý den Kláro,
      za červenec zasílá zaměstnavatel náhradu mzdy až ve výplatním termínu (tedy někdy v průběhu srpna). ČSSZ zasílá nemocenskou rovněž až v následujícím měsíci – tedy také v srpnu.

  29. Eva napsal:

    Dobrý den, potřebovala bych poradit. Pracuji a smlouvu mám na dobu určitou vždy na jeden měsíc. S přítelem plánujeme dítě a zajímalo by mě jak by to bylo s mateřskou a nebo případnou neschopenkou při rizikovém těhotenství. Děkuji Eva

    • petra napsal:

      Dobrý den Evo,
      při rizikovém těhotenství a za současného trvání pracovního poměru máte nárok na nemocenskou od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti od ČSSZ (předtím náhrada mzdy od zaměstnavatele – jen za dobu, kdy ještě trvá pracovní poměr, první tři dny zaměstnavatel neproplácí nic).

      Základní podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství jsou: V den, od něhož je dávka přiznávána, musí trvat účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta a v posledních dvou letech před tímto dnem musí trvat účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů.
      U žen, jejichž pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů.
      Více zde: http://www.mpsv.cz/cs/7

      Pokud byste nesplnila podmínky pro PPM, dostala byste až rodičovský příspěvek od data narození dítěte.

  30. bohumira napsal:

    mam dotaz přítel je v častečném invalidním důchodu.Ted by měl možnost zaměstnání je nějak omezen pracovní dobou/délkou/a je u častečném invalidnim důchodu omezena i výše platu.Aještě jeden dotaz když pujdu do předčasného důchodu mohu si přivydělat na smlouvu o provedení práce?dĚKUJI ZA ODPOVĚĎ.

    • petra napsal:

      Dobrý den Bohumíro,
      není omezení. Ale práce a její rozsah by měla odpovídat snížené pracovní schopnosti, aby o invalidní důchod nepřišel.

      V předčasném důchodu si v současné chvíli je možné přivydělat na dohodu o provedení práce.

  31. Miroslav napsal:

    Dobrý den . Mám dotaz jestli je nějak pozměněn paragraf ohledně okamžité výpovědi zaměstnancem při pozdních platbách výplat na účet zaměstnance. Děkuji.

    • petra napsal:

      Dobrý den Miroslave,
      § 56 Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem
      Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže,
      a) podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo
      b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti (§ 141 odst. 1).

  32. lenka napsal:

    Dobry den.Prosim o zodpovezeni dotazu.Jaka je ochranna lhuta po skonceni prac.pomeru,plati nadale prac.pomer,ikdyz byl ukoncen,pokudonemocnim,i .presto,ze jsem uz zareg.na UP.dekujiProsim o rychlou odpoved,zitra je 7.den od ukonceni PP.

    • petra napsal:

      Dle MPSV:
      Nemocenské náleží rovněž ve stanovených případech, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Účelem ochranné lhůty je zajistit bývalého zaměstnance po stanovenou dobu po skončení pojištění pro případ vzniku sociální události (dočasné pracovní neschopnosti) dříve, než opět nastoupí další zaměstnání. Ochranná lhůta v případě uplatňování nároku na nemocenské činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. U zaměstnání kratších než 7 kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo toto poslední zaměstnání.
      Více zde: http://www.mpsv.cz/cs/7

  33. Petr napsal:

    Dobrý den
    zajímalo by mne zda mi musí zaměstnavatel platit celý den,když jdu s dcerou k lékaři a musím s ní zůstat doma.Zajímalo by mne jak často v měsíci mám na tohle právo když takové volno potřebuji skrz různé vyšetření dcery i dvakrát do týdne,dcera má 8 let.Můj nadřízený se totiž ohání tím že můžu k lékaři jen na dobu nezbytně nutnou.Jedná se totiž o to že žena je v práci a s dcerou můžu být tak pouze já otec.Existuje něco co tohle pevně stanovuje?Kdy na tohle musím použít jak se říká paragraf a kdy stačí pouze razítko dětského lékaře.Jedná se třeba o pondělí a čtvrtek nejsou to nepřetržitě dny po sobě jdoucí.Děkuji za každou radu.

    • petra napsal:

      Dobrý den Petře,
      relevantní je v tomto případě nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci:

      8. Doprovod
      a) Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu
      1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,
      2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.
      b) Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce.
      c) Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu.

      Není stanovena frekvence pro takto omlouvané návštěvy lékaře. Jen je skutečně potřeba dodržet podmínku nezbytně nutné doby a nemožnost objednat se mimo pracovní dobu. Je samozřejmě otázkou, pokud budete dvakrát týdně chybět v práci, zda nebude mít zaměstnavatel problém s organizací práce…

      • Petr napsal:

        Většinou to jsou předem stanovená vyšetření a nebo akutní stavy když dcera onemocní a má teplotu a k lékaři s ní musím.Děkuji mockrát za vyčerpávající odpověd

  34. helena napsal:

    chtela bych se zeptat jestli mohu dat vzpoveď ve zkusebni dobe

    • petra napsal:

      Dobrý den Heleno,
      podle §66 lze ve zkušební době pracovní poměr zrušit z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhému účastníku zpravidla alespoň 3 dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit (lze ale i okamžitě).

      Výpověď se podává až po uplynutí zkušební doby.

  35. Katka napsal:

    Dobrý den, chci se zeptat, mám nárok na částečný invalidní důchod – omezení 1, jsem zaměstnaná už skoro rok, musí se to nahlásit té firmě a nemůže mi to nějak ublížit, že by mě mohli třeba vyhodit? Nerada bych přišla o práci. Děkuju za odpověď.

  36. honza napsal:

    Ahoj.mam dotaz,jestli mi nalezi nejaka adekvatni cast mzdy,kdyz mi zamestnavatel rekne ze nema ted praci a necha me dma..je li zakonem nejak stanovena nahrada mzdy a nebo jestli ma pravo me nechat doma bez nahrady mzdy..ptam se proto,ze me zamestnavatel chtel propustit a aby mi nemusel davat tak vysoke odstupne,tak by me nechal doma s tim ze nema praci..tim by se mi snizil prumer a tim i nalezite odstupne.dekuji

    • petra napsal:

      Dobrý den Honzo,
      jedná se překážky v práci na straně zaměstnavatele dle Zákoníku práce a náhrada mzdy Vám náleží:
      § 207 Prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy
      Nemůže-li zaměstnanec konat práci
      a) pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku,
      b) v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

      Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele
      § 208
      Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku; to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby (§ 86 a 87).

      § 209
      (1) O jinou překážku v práci na straně jiného zaměstnavatele, než uvedeného v § 109 odst. 3, jde také tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (částečná nezaměstnanost).
      (2) Upraví-li v případech podle odstavce 1, dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, může náhrada mzdy činit nejméně 60 % průměrného výdělku.
      (3) Zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace, má v případech podle odstavce 1 právo podat návrh, aby úřad práce rozhodl na základě podkladů zaměstnavatele o tom, zda jsou dány důvody pro poskytování náhrady mzdy v nižší částce. Jestliže úřad práce o existenci důvodů částečné nezaměstnanosti rozhodne, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku po dobu, kterou úřad práce v rozhodnutí určí, nejdéle však po dobu 1 roku.

  37. Eva napsal:

    Dobrý den, mám písemnou smlouvu o dohodě o pracovní činnosti s výdělkem do 4 000kč. Kdo má platit zdravotní a sociální,když jiný příjem nemám a nejsem na prac. úřadě. Já nebo zaměstnavatel? Děkuji

    • petra napsal:

      Dobrý den Evo,
      sociální a zdravotní pojištění odvádí zaměstnavatel z titulu dohody o pracovní činnosti (v měsících, kdy Váš příjem přesahuje 2000 Kč). Je ale nutné informovat zaměstnavatele o tom, že nemáte jiný příjem.
      Ve Vaší situaci byste měla odvádět zdravotní pojištění alespoň v minimální výši 1080 Kč měsíčně. Informujte zaměstnavatele, pokud nemáte další příjem, aby těchto 1080 Kč z Vaší mzdy odváděl.

      Ze zákona o veřejném zdravotním pojištění:
      Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů.

  38. Hana napsal:

    Dobrý den, mám podanou výpověď dohodou k 31.7.2011 od 1.8.2011 nastupuji do nového zaměstnání.Chtěla jsem se zeptat jestli mám nárok na náhradní volno z důvodu vyřízení formalit k novému zaměstnavateli? Děkuji

    • petra napsal:

      Dobrý den Hano,
      jedná se o důležitou osobní překážku v práci, kterou nařízení vlády č. 590/2006 Sb. stanovuje takto:
      Vyhledání nového zaměstnání:
      Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.

  39. Vendula napsal:

    Dobry den,chtěla bych se zeptat jestli mužu v pracovní neschopnosti ve ktere jsem k vuli tehotenství,zaskočit na tyden za kolegini,když stím zaměstnavatel souhlasí na 3 hodiny denně,když mám vycházky?Děkuji

    • petra napsal:

      Dobrý den Vendulo,
      nesmí to ohrozit Váš léčebný režim, nesmí to být stejný pracovní poměr, na jaký pobíráte nemocenskou. Informujte se prosím u svého lékaře.

  40. Jitka napsal:

    dobrý den,
    chtěla jsem se zeptat,podala jsem výpověď bez udání důvodu k 30.5 2011 s dvouměsíční výpovědní lhůtou.Pracovní poměr má tedy končit 31.7.2011,ale 12.6 se mi stal úraz a jsem na neschopence.Vedoucí mi tvrdí že se mi lhůta prodlužuje o pracovní neschopnost.Pokud například skončí neschopenka k 26.7 končí můj prac.poměr k 31.7 nebo se pracovní poměr prodlouží o dobu prac. neschopnosti.Musím to ještě podat písemně.

    Děkuji za odpověď Jitka

    • petra napsal:

      Dobrý den Jitko,
      pokud je výpověď podaná z Vaší strany, pracovní poměr se neprodlužuje. Skončí 31.7.

  41. Ivana napsal:

    Dobrý den.prosím o radu.Od března 2008 jsem zaměstnaná jako uklizečka na dobu určitou-střídám mateřskou(končím v říjnu 2011).V dubnu jsem v práci z důvodu špatného vzduchu na pracovišti zkolabovala a upadla do bezvědomí,odvezla mně záchranka a byla jsem 5 týdnů nemocná(při změně tlaku je v celé budově hodně cítit kanalizace).Vedení školy mi toto neuznali jako pracovní úraz.Od 1.6. opět pracuji,3.6.si mě paní ředitelka zavolala a řekla,že od července musím přibrat další úsek na úklid(nyní denně vytírám 1100 m2 a měla bych asi o 500 m2 více),nebo mi zkrátí výplatu o 30%.Nesouhlasila jsem,protože bych to již nezvládla(pobírám částečný invalidní důchod a větší úsek je nad moje zdravotní možnosti).A protože s navýšením práce nebo zkrácením mzdy nesouhlasím chci z práce odejít a to hned.Do práce bych chodila do konce června,v červenci máme dovolenou a v srpnu na mytí oken(mám jich 80) a úklid po malíři bych už nenastoupila.Můžu dát výpověď dohodou ze zdravotních důvodů k 1.7.2011 nebo jak mám postupovat?Za měsíc marodění jsem na účet od zaměstnavatele dostala za 12 dní nemocenskou – nevědí,že od 1.1.2011 to má být 21 dní.Děkuji za odpověď.

    • petra napsal:

      Dobrý den Ivano,
      upravit výši mzdy z jednostranného rozhodnutí nadřízené lze v případě, že je mzda stanovena mzdovým výměrem. Pokud je výše mzdy přímo zakotvena v pracovní smlouvě, k její změně by byl váš souhlas nutný.
      Ukončit pracovní poměr lze dohodou k jakémukoliv datu (na kterém se obě strany dohodnou). V případě, že byste dávala výpověď, musíte počítat s výpovědní dobou, která činí dva měsíce a začíná běžet od následujícího měsíce po doručení výpovědi.
      Takže ideální ve Vašem případě by bylo zkusit se dohodnout na ukončení pracovního poměru k datu, který Vám vyhovuje (dovolenou můžete dostat i proplacenou, pokud se ukončuje pracovní poměr).

      Pokud máte dojem, že došlo k nesprávnému výpočtu náhrady mzdy za období nemoci, pak určitě kontaktujte paní účetní a nechejte si vše zdůvodnit.

Přidejte komentář

   (pro gravatary, nebude zveřejněn)


Práce | Brigády | Moje.kariéra | Poradna | O nás | Kontakt | Zaměstnavatelé

Obchodní podmínky | Ochrana osobních údajů

©2017 KARIERA.CZ s.r.o.