Zákoník práce: Nárok na dovolenou

Vydáno 14.červenec 2010 v 15:46, redakce, 365 komentáře

Podle Zákoníku práce vzniká zaměstnanci nárok na dovolenou v délce nejméně 4 týdny v jednom kalendářním roce. Dovolená pro zaměstnance ve státních organizacích je ještě o týden delší – tedy 5 týdnů a dovolená pedagogických pracovníků činí dokonce 8 týdnů.

Businessman with paragraph symbolNe vždy je však nárok na dovolenou automatický – u  dohod o provedení práce nevzniká vůbec a u  dohod o pracovní činnosti jedině pokud je to stanoveno ve smouvě či ve vnitřním předpisu.

Dovolená za kalendářní rok

Nárok na dovolenou za kalendářní rok zaměstnanci vzniká, pokud za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli odpracoval v rámci kalendářního roku alespoň 60 dnů. Pokud během dovolené připadne na některý den státní svátek, tento den se do dovolené nezapočítává.
Například při změně zaměstnavatele se počítá tzv. poměrná část dovolené, která činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

Dovolená za odpracované dny

Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, náleží dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.

Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel

Podle § 217 dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část trvat nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnanci písemně oznámit dobu čerpání dovolené alespoň 14 dnů předem.

Hromadné čerpání dovolené

Zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací určit hromadné čerpání dovolené, jestliže je to nutné z provozních důvodů; hromadné čerpání dovolené pak nesmí činit více než 2 týdny (příp. u uměleckých souborů 4 týdny). Určení hromadného čerpání dovolené je možné pouze z provozních důvodů.

Náhrada za dovolenou

Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
Na náhradu mzdy nebo platu za 4 týdny nevyčerpané dovolené má zaměstnanec nárok pouze v případě skončení pracovního poměru.

Dle Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, část IX, § 211-223.

Údaje jsou aktualizované k 19.8.2014.

Kategorie: Pracovní právo, Pro zaměstnance

Štítky: , , ,

Pokud se Vám článek líbil, začněte odebírat RSS kanál poradny Kariéry.

Komentáře ke článku “Zákoník práce: Nárok na dovolenou”

  1. Radka Hornová napsal:

    Dobrý den,
    můj zaměstnavatel mi poskytuje dovolenou ve výši 20 dní. Pracuji na recepci 6 dní v týdnu a volno mám pouze v neděli. Když čerpám dovolenou od pondělí do neděle, tak mi zaměstnavatel dává i den dovolené na sobotu. Z čehož vyplývá, že výše mé dovolené není 4 týdny, ale pouze 3 týdny a 2 dny. Je tento postup zaměstnavatele oprávněný? Pokud ne, na koho se mohu obrátit. Děkuji.Radka

  2. Helena napsal:

    Dobrý den, můžu zamítnout a upozornit podřízeného předem na situaci, že mu nebude schválená dovolená v srpnu i když jí má v dlouhodobém plánu už schválenou? Podřízený je na dlouhodobé PN, plánuje návrat do práce těsně před dovolenou.
    Děkuji za odpověď.
    Helena

  3. Marek napsal:

    Dobrý den, podal jsem výpověď a mám deset dní staré dovolené a nárok na deset dnů z nové dovolené. Rád bych si vybral všech 20 dní dovolené, ale zaměstnavatel mi jí nechce dát a tvrdí, že má nárok mi celou dovolenou proplatit. Má zaměstnavatel nárok na nedání dovolené s tím že jí proplatí? Já si jí chci vybrat všechnu. Děkuji za odpověď. Marek.

    • petra napsal:

      Dobrý den, Marku,

      zaměstnavatel má skutečně právo Vám dovolenou proplatit.
      Více zde: https://www.mesec.cz/clanky/co-bude-s-vasi-dovolenou-kdyz-koncite-v-praci/

      Podle Zákoníku práce:
      Změna zaměstnání
      § 221
      (1) Změní-li zaměstnanec v průběhu téhož kalendářního roku zaměstnání, může mu nový zaměstnavatel poskytnout dovolenou (část dovolené), na kterou mu vzniklo právo u dosavadního zaměstnavatele, jestliže o to zaměstnanec požádá nejpozději před skončením pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a zúčastnění zaměstnavatelé se dohodnou na výši úhrady náhrady mzdy nebo platu za dovolenou (její část), na niž zaměstnanci u zaměstnavatele poskytujícího dovolenou (její část) právo nevzniklo.
      (2) Změnou zaměstnání podle odstavce 1 se rozumí skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a bezprostředně navazující vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele.
      Díl 5
      Náhrada za dovolenou
      § 222
      (1) Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Zaměstnancům uvedeným v § 213 odst. 4 může být tato náhrada mzdy nebo platu poskytnuta ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce směny.
      (2) Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.
      (3) Jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku.
      (4) Zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo. Ustanovení odstavce 1 věty druhé platí i zde.
      (5) Náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou není možné poskytnout; tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně.

Přidejte komentář

   (pro gravatary, nebude zveřejněn)


Práce | Brigády | Moje.kariéra | Poradna | O nás | Kontakt | Zaměstnavatelé

Obchodní podmínky | Ochrana osobních údajů

©2017 KARIERA.CZ s.r.o.