Deset tipů, jak neudělat u pohovoru zbytečnou chybu
Chystáte se na přijímací pohovor? Připravili jsme pro Vás deset tipů, jak se vyvarovat chyb, na které si stěžují přední personalisté.
Za nevydařenými pohovory stojí mnohdy banální chyby s fatálními následky, které si dopředu člověk ani nemusí uvědomit. Na co si tedy dát pozor?
Vypněte si zvonění
![Na otázky odpovídejte stručně a jasně.](/poradna/img/2008/04/hlavni-chyby-ocima-personalistu.jpg "Na otázky odpovídejte struč
Zazvoní-li Vám během interview v kapse telefon, jde opravdu o zahanbující neprofesionalitu. Jedinou možností, jak tuto trapnou situaci napravit, je velmi rychle telefon vypnout (bez zjišťování volajícího), upřímně se omluvit a okamžitě se navrátit k tématu rozhovoru.
Odpovídejte stručně a věcně
Většinou se Vás personalista zeptá na nějaký (pro něj zajímavý) bod z Vašeho životopisu. Na otevřené otázky začínající slovy PROČ, JAK a další samozřejmě nelze odpovědět jedním slovem. Vyvarujte se však zabřednutí do detailů, ze kterých se jen těžko dostanete. Vždy odpovídejte stručně a věcně, na doplňující informace se personalista případně sám zeptá.
S firmou se seznamte předem
Před samotným pohovorem si zjistěte maximum údajů o společnosti, kde se o práci ucházíte. Navštivte jejich webové stránky, zúčastněte se veřejných seminářů, které pořádají, ptejte se svých známých.
Víte-li dopředu, kdo s Vámi přijímací pohovor povede, zkuste se dozvědět užitečné informace i o tomto konkrétním člověku (vyhledávače, FaceBook). Čím více informací budete vědět, tím větší máte šanci příjemně personalistu překvapit (můžete například zjistit, že máte společného koníčka).
Vyvarujte se jakýchkoliv negativních komentářů
Všeobecně oblíbenou a logickou otázkou mnoha personalistů je: „Proč opouštíte bývalé zaměstnání?“. Ať už po změně pozice toužíte z jakéhokoli důvodu (arogantní šéf, lhostejní kolegové, nudná náplň práce…), negativitu ve své odpovědi co nejvíce potlačte.
O zaměstnání, které Vás již nebaví, lze pohovořit například takto: „Přestože jsem se na této pozici mnohé naučil, cítím, že bych se rád ve své kvalifikaci posunul o stupínek výš a získal nové možnosti a zodpovědnost. Konkrétně mě velmi zajímá oblast, ve které působí Vaše firma“.
Nepoužívejte klišé
Personalistu nezaujmou všeobecné věty typu: Jsem člověk kreativní. Umím vést lidi. Umím spolupracovat v týmu. Naproti tomu si každý manažer zapamatuje zajímavý případ, kterým takové tvrzení podepřete. Vhodně zvolenou zkušeností se můžete snadno zviditelnit mezi ostatními kandidáty.
Například se ucházíte o vyšší pozici v neziskové organizaci pomáhající postiženým lidem: „Již na škole jsem vedl dobrovolnický kurz zaměřený na pomoc handicapovaným dětem. Sám, případně s dalšími členy týmu, jsem organizoval setkání rodičů postižených dětí s odborníky či různé volnočasové aktivity sloužící k dalšímu rozvoji dětí. Zde jsem získal mimo jiné své první zkušenosti s vedením menšího týmu lidí a organizační činností.“
Držte své ego pod pokličkou
Buďte střídmý v hodnocení svých schopností, personalista by Vás mohl během rozhovoru snadno nachytat na švestkách. O svých zkušenostech a kvalifikaci hovořte vždy popravdě. „Mistry světa“ a "všude jsem byl a všechno znám" nemají vedoucí pracovníci rádi především proto, že nejsou schopni uznat své chyby a loajalita jim bývá cizí.
Výjimku zde mohou tvořit pozice vyžadující kreativitu, kde je jakási forma extravagance vítaná.
Nebojte se přiznat, když něco nevíte
Někteří personalisté mají v oblibě položit otázku, na níž uchazeč téměř jistě nezná odpověď. Dělají to především proto, aby zjistili Vaši reakci v případě, že jste se svými vědomostmi v úzkých. Nebojte se upřímné odpovědi.
Pokud si jen nemůžete narychlo vzpomenout, požádejte o chvilku strpení na promyšlení odpovědi.
Vždy mějte připravené otázky
U drtivé většiny interview Vám dá personalista na závěr prostor zeptat se na několik otázek. Věřte, nebo ne, ale top manažeři přikládají této části rozhovoru velkou váhu. Lidé, kteří nemají připravenou jedinou otázku, vyvolávají dojem lhostejnosti ke společnosti či své potenciální práci.
Před každým pohovorem si důkladně promyslete, co byste se o společnosti rádi dozvěděli. Vyhněte se však dotazům, které Vám snadno zodpoví například firemní web. Svou otázku zvolte tak, abyste v ní zároveň mohli prokázat své široké znalosti o dané práci či o samotné firmě.
Nepřehánějte to s chválou podniku
Personalisté se shodují, že by kandidát nikdy neměl dát najevo, že je daná společnost absolutním číslem jedna na jeho seznamu potenciálních zaměstnání. Mnohem taktičtější je používat frázi typu: „Vaše společnost je jednou z těch, kde bych opravdu rád pracoval“.
Získáte tak jistotu, že od daného zaměstnavatele dostanete případně lepší nabídku, než kdybyste přiznali, že v podniku chcete pracovat v podstatě za jakýchkoli okolností. Zároveň si však necháváte volná vrátka i na odmítnutí nabídky.
Nakousnutí otázky platu nechte na personalistovi
Pamatujte, že Vaším zájmem při interview je především prokázat svou kvalifikaci. Mějte připravené argumenty, kterými personalistu přesvědčíte, že firma Vaším přijetím získá skvělého pracovníka. Nikdy se však neptejte sami na platové ohodnocení, jež Vás případně na pozici čeká.
Vaším úkolem je ukázat, že jste pro podnik potřebnou posilou a do svých výkonů dáte všechno, a nikoli, že vás zajímají peníze (přestože to je samozřejmě pravda).
V etice přijímacího pohovoru existuje mnoho detailů, které rozhodují. Spoustě šlápnutí vedle se dá poměrně snadno zabránit kvalitní přípravou. A přejeme i hodně štěstí :).