Leadership: motivace v teorii i v praxi
Jednou z úkolů leadra je motivovat pracovníky k co nejlepším výkonům. Současné moderní trendy v personalistice a firemní kultuře zapříčinily, že podobná témata jsou všem známá. Otázkou ale zůstává, jak si s tím poradit v praxi. Základním krokem pro úspěch je nejprve vymyslet taktiku. V tomto článku vám přinášíme náhled do teorií motivace a také si ukážeme praktické rady. **
**Jedním z oborů, do jehož vod zabrousíme, chceme-li prohloubit naše znalosti o principech motivace, bude bezpochyby psychologie a jejího dramaticky rozvíjejícího se podoboru – personalistiky. Teorie motivace jsou zastoupeny v mnoha psychologických školách napříč celým spektrem. Nyní si ty nejvýznamnější krátce představíme. Psychologický pohled na problematiku motivovaní tkví v hledání zákonitostí a příčin lidského jednání. Zjednodušeně řečeno, chcete-li někoho motivovat, musíte nejprve pochopit, po čem touží. Při praktické apli
Hierarchická teorie potřeb (Maslow)
Nejznámější teorie motivace tvrdí, že lidé jsou ve své činnosti poháněni touhou uspokojit svoje potřeby, přičemž usilují buď o odstranění nedostatku (např. hlad,…)), nebo o získání něčeho nového (např. nové oblečení, byt,…). Tyto potřeby Maslow rozdělil do hierarchické posloupnosti podle jejich důležitosti; základní lidské potřeby (biologické), potřeba jistoty a bezpečí, sociální potřeby, potřeba úcty a uznání, kognitivní potřeby, estetické potřeby, sebenaplňující potřeby, sebetranscendence (něco nad rámec vlastní osobnosti – např. charita). Člověk může usilovat o uspokojení potřeb na vyšších úrovních pouze v případě, že potřeby níž
Dvoufaktorová teorie (Herzberg)
Jedná se o rozšiřující teorii motivace, významnou pro personalistiku a leadership. Podle této teorie existují na pracovišti dva fenomény ovlivňující motivovanost pracovníků. - Hygienické faktory: přítomnost těchto faktorů přímo nezpůsobuje spokojenost, ale jejich absence vyvolává negativní emoce (např. vztahy s nadřízenými, plat, benefity).
- Motivační faktory: jejich absence nevede k nespokojenosti, ale jejich přítomnost dlouhodobě zvyšuje dobrý pocit (např. úspěch, uznání, zodpovědnost, důvěra).
Podle této teorie by měli leadeři motivovat pracovníky druhou skupinou fenoménů, zatímco uspokojování hygienických potřeb zabránit rozladění pracovníků. Polopatě řečeno, hygienické faktory jsou krátkodobými a nepříli
Teorie očekávání (Vroom)
Tato teorie hovoří o tom, že každé jednání vedoucí k dosažení určitého cíle je iniciováno motivační silou. Ta je dána třemi faktory:
- Valence: jak moc je cíl přitažlivý
- Instrumentalita: možnost dosažení cíle
- Expectancy: přesvědčení o tom, že jsme schopni zachovat se způsobem vedoucím k cíli
Pro uplatnění v praxi to znamená pracovat s následujícími očekáváními:
- cíl je a je možné ho dosáhnout, pracovník chce cíle dosáhnout
- pracovník může cíle dosáhnout, navrhovaný postup je správný a etický
Základní a nejjednodušší myšlenkou uplatnitelnou v praxi je, že motivace je nedílně spjata s emocemi. Pozitivně naladěný člověk pracuje. Nechceme tedy, aby zaměstnanci pracovali lépe. Chceme, aby pracovali lépe a radostněji.