Kolik stojí lidská práce? Jak si vyjednat mzdu na pohovoru.
Při hledání zaměstnání je otázka finančního ohodnocení jedním ze základních parametrů při rozhodování, zda uchazeč pracovní nabídku přijme či ne. Přesto se často při výběrovém řízení setkáváme s podivným přístupem některých firem k tématu nástupního platu. Jak se na různé taktiky zaměstnavatelů co nejlépe připravit?
Každá práce má svoji hodnotu, kterou lze vyjádřit cenou. Ta se v pracovní realitě zaměstnance projeví jako mzda či plat. Každý zaměstnavatel má k dispozici aspoň rámcový finanční rozpočet, na základě kterého ví, kolik peněz může na danou pracovní pozici uvolnit. Přesto se setkáváme s politikou otálení až chytračení v situaci, kdy by měl zaměstnavatel sdělit výši nástupního platu či mzdy.
Uchazeč jako výchozí bod pro stanovení mzdy
Často se zaměstnavatel na pohovoru ptá uchazeče, kolik by za svoji práci chtěl peněz. Přitom finanční nabídka je nedílnou součástí pracovní pozice, měla by proto být sdělena transparentně. Ze strany zaměstnavatele lze uvést při pohovoru alespoň její základní výši, s naznačením možné pohyblivé složky mzdy, tedy prémií či bonusů závisejících na pracovním výkonu a výsledcích. Pak teprve může uchazeč zvážit, jestli je ochoten za uvedený plat nastoupit. Lámat z uchazeče či uchazečky jejich platové představy ve fázi, kdy zatím svoji pracovní náplň dostatečně neznají, se zdá nelogické.
Laciné dvakrát placené
Zaměstnavatelská strategie „bereme nejlevnějšího, snížíme náklady“ se jeví krátkozraká. Zaměstnanec, který odpovídá kvalifikací a řekne si o nejméně peněz nakonec ve výběrovém řízení zvítězí. Časem ale zjistí, že vzhledem k jeho výkonům a kvalifikaci je jeho ohodnocení podprůměrné. Nebo se dozví, jak se na jeho pracovní pozici pohybují mzdy reálně. V obou případech může dojít k silné demotivaci, která se projeví snížením pracovního výkonu. Spravedlivá a otevřená politika mezd je jedním z pilířů stabilní a prosperující společnosti. Podhodnocování zaměstnanců vede k demotivaci, snížení produktivity práce a zvýšené fluktuaci, což přináší další a překvapivě vysoké náklady na hledání a zaučování nových zaměstnanců.
Jak poznat seriozního zaměstnavatele
O úrovni firemní kultury významně vypovídá způsob, jakým jednají zástupci zaměstnavatele s uchazeči na výběrovém řízení. Pokud se tak děje s respektem k člověku a k tomu, že má zájem pro firmu pracovat a věnuje čas přípravě a účasti na výběrovém, často vícekolovém řízení, projeví se to i ve férovém jednání při domlouvání pracovních a mzdových podmínek. Z toho vyplývá, že je namístě uchazeče již v prvním kole seznámit aspoň rámcově se mzdovými podmínkami a pak mu nechat čas na rozmyšlenou, zda bude při oslovení do druhého kola chtít pokračovat. Přesto je současná realita v rozporu s těmito pravidly. Jak tedy zareagovat na otázky typu „Jak si představujete mzdové ohodnocení?“
Tipy na co se lze se před pohovorem dobře připravit a v jeho průběhu zúročit:
Zjistěte si průměrné/orientační platové ohodnocení u dané profese. Výše platu by se ze zákona měla odvíjet od pracovní náplně a potřebné kvalifikace a nikoli podle regionu ani pohlaví. Najdete na pracovních portálech nebo na http://www.mpsv.cz/ISPV.php
Jednejte klidně a asertivně. Jednání o mzdě je součástí vaší profesní image a vypovídá o vaší profesní zralosti a zdravém sebevědomí.
Pokud to půjde, zkuste se v úvodní fázi přijímacího řízení vyhnout konkrétní odpovědi na otázku očekávané mzdy. Namísto vyjádření konkrétní částky se ptejte, co vše práce obnáší. Následně se zmiňte o tom, co můžete zaměstnavateli nabídnout, a že očekáváte adekvátní ohodnocení svého pracovního nasazení.
V případě, že jste vykonávali obdobnou profesi, můžete hovořit o výši vašeho platu v posledním zaměstnání. Podotkněte, že se chcete udržet na této sumě a potěšilo by vás, pokud si časem finančně polepšíte. Lze dohodnout i menší plat po dobu zkušební lhůty se smluvně ošetřeným navýšením mzdy po jejím uplynutí.
Počítejte s tím, že na pohovoru i v pracovní smlouvě se vždy jedná o hrubou mzdu a nikoliv čistou.
Nikdy nejděte pod vaše ekonomické minimum, které potřebujete k důstojnému životu. Nepodhodnocujte se a stanovte si optimální a současně reálnou výši mzdy.
Nenadhodnocujte nad míru svoje požadavky bez toho, aniž byste mohli svoje nároky náležitě zdůvodnit svým přínosem zaměstnavateli. Pak je dobré kromě standardní základní fixní části mzdy hovořit o možné pohyblivé složce mzdy závislé na vašich výkonech.
V případě, že se jedná o pokus získat vás pro konkurenční firmu, nastává zcela jiná možnost vyjednávat o výši mzdy. Žádejte o vyšší mzdové ohodnocení, nejméně o dvacet procent.
Připravte se i na otázku zaměstnavatele na váš minulý výdělek a pokud se rozhodnete odpovědět, nezapomeňte zahrnout všechny prémie a firemní benefity. Hovořte o předchozí mzdě jen v případě, že se jednalo o srovnatelnou pozici.
Pokud se pokusíte obejít otázku na mzdové ohodnocení uvedením mzdového pásma od - do, počítejte s tím, že u většiny zaměstnavatelů získáte mzdu blížící se nejnižší hranici vašeho pásma.
Neptejte se na výši mzdy hned na začátku jednání. Ale pokud se blíží konec pohovoru a téma financí ještě nepadlo, je možné zařadit dotaz na mzdové ohodnocení mezi vaše otázky směřující k podmínkám výkonu pracovní pozice.
Pokud dojde ke konkrétní mzdové nabídce od zaměstnavatele, vždy si vezměte ještě nějaký čas na rozmyšlenou, ne však déle než tři dny.
Závěrečné doporučení
Při jednání o finančním ohodnocení je užitečné si uvědomit, že tak jako vy hledáte solidní zaměstnání, tak i zaměstnavatel potřebuje kvalitní zaměstnance. Jedná se o rovnocenný dialog a oboustranně výhodný kontrakt. Dohoda o mzdě by tak měla být vyhovující pro obě strany.
Ing. Sabina Morawitzová